Přejít k obsahu

BO

BO- = spřízněnost sňatkem

BO- se používá především u následujících přínuzenských vztahů, a to i v ženském tvaru s příponou -IN-.

  • patro (otec) → via bopatro (tvůj tchán) = otec tvého manžela / tvé manželky
  • filo (syn) → via bofilo (tvůj zeť) = manžel tvé dcery
  • frato (bratr) → via bofrato (tvůj švagr) = 1. bratr tvého muže / tvé ženy 2. manžel tvého bratra či tvé sestry 3. manžel sestry tvého manžela / tvé manželky Tedy jako by se všichni navzájem stali sourozenci získanými sňatkem.

Použít se teoreticky dají i slova bokuzo, bonevo, boonklo, boavo, bonepo, boparenco a bofamiliano (= manželův bratranec, synovec, strýc, dědeček, vnuk, příbuzný) včetně ženských tvarů, ale v praxi se používají obyčejná slova bez BO (kuzino de mia edzino - sestřenice mé manželky).

V případě spřízněnosti skrze dvě manželství by se logicky měla předpona BO použít zdvojeně. Např. když se sestra vaší manželky také provdá, měl by být její manžel vůči vám "bobofrato", ale v praxi se tento způsob nepoužívá, stačí obyčejné bofrato (švagr).

BO se může kombinovat s předponami GE a PRA. Vzájemné pořadí těchto předpon není podstatné, ale v praxi se na posledním místě nejčastějí používá GE: bogepatroj (rodiče manžela či manželky) , bogefratoj (sourozenci manžela nebo manželky), prageavoj (prarodiče manžela nebo manželky), bopragekuzoj (bratranci a sestřenice z druhého kolena ze strany manžela či manželky) atd.

ĈEF

ĈEF = "nejdůležitější, nejvyšší". ĈEF ukazuje, že následující záležitost je nejdůležitější mezi všemi záležitostmi téhož druhu.

  • redaktoroĉefredaktoro = redaktor - šéfredaktor, nejdůležitější redaktor (např. časopisu) zodpovědný za obsah
  • artikoloĉefartikolo = článek - úvodník, nejdůležitější článek, vysvětlující názor vydavatele nebo šéfredaktora
  • urboĉefurbo = město - hlavní město, kde se nachází vláda
  • stratoĉefstrato = ulice - hlavní třída, nejdůležitější a největší ulice ve městě
  • ĉefo = šéf, nejdůležitěuší osoba s nejvyšším postavením; ĉefa = hlavní

ĈEF poukazuje na nejdůležitější věc nebo osobu. Přípona ESTR vyjadřuje osobu, která vede a rozhoduje. Nejdůležitější osoba má často i rozhodující pravomoc, proto slova vytvořená pomocí ĈEF a ESTR mají v takovém případě podobný význam: ĉefredaktoro (nejdůležitější redaktor) - redaktestro (vedoucí redakce). ESTR vždy znamená osobu (urbestro = starosta města), kdežto ĈEF i věci (ĉefurbo = hlavní město). Pouze samostatně obě slova značí osoby s téměř totožným významem: ĉefo = estro (šéf = vedoucí, vůdce).

DIS

DIS = pryč různými směry (české ROZ). Používá se jako předpona u dějových slov (= sloves i podstatných a přídavných jmen slovesných) a ukazuje způsob nebo výsledek děje.

U slov pohybu DIS vyjadřuje, že se několik objektů či osob pohybuje různými směry.

  • iri - disiri (jít - rozejít se) - jít pryč různými směry.
  • kuri - diskuri (utíkat - rozutíkat se) = běžet pryč různými směry
  • sendado - dissendado (posílání - vysílání) = posílání všemi směry

Pokud slovo už samo o sobě má rozdělovací význam, DIS tento význam zesluje.

  • ŝiridisŝiri = trhat - roztrhat (na kusy)
  • rompidisrompi = lámat - rozlámat (na kusy)
  • dedisde = od - na rozdíl od (v tomto případě DIS stojí výjimečně před slovem nedějovým)

Pokud má slovo naopak spojovací význam, DIS tento význam ruší a shoduje se s MAL:

  • volvidisvolvi = malvolvi (svinout - rozvinout)
  • faldi - disfaldi (skládat do záhybů - rozložit, narovnat) - lze to vyjádřit i slovem "malfaldi".

DIS se používá i jako obyčejný kořen: disa - rozptýlený, rozsetý, rozházený, rozdělený; disigi = oddělit od sebe

EK

EK = "začátek děje, náhlý děj". EK používáme jen u činných slov a vždy znamená způsob děje.

Nejčastěji EK vyjadřuje, že děj začíná. Znamená první okamžik toho děje, často s nádechem nečekanosti:

  • kuri = běžet → ekkuri = vyběhnout, rozběhnout se
  • sidi = sedět → eksidi = usednout
  • pluvi = pršet → ekpluvi = začít pršet
  • florofloriekflori = květina - kvést - rozkvést (začít kvést)
  • deekde = od - od dané chvíle (zde se EK výjimečně objevuje před slovem nedějovým)

Také přípona v některých případech znamená počátek děje: sidiĝi, estiĝi (usednout, posadit se). Ovšem EK vyjadřuje náhlý, rychlejší nástup začátku než IĜ.

EK někdy ukazuje náhlý děj, trvající jen okamžik. Pak to není pouze začátek, nýbrž celý děj.

  • fulmiekfulmi = blýskat se - zablesknout se (rozsvítit a zhasnout)
  • briliekbrili = lesknout se - zalesknout se
  • rigardoekrigardo = pohled - vzhlédnutí (rychle vrhnutý pohled)

EK se používá také jako obyčejný kořen i jako citoslovce výkřiku.

  • eki = začít se
  • ekigi = začít něco, spustit něco
  • ek! = vpřed! vzhůru! do toho!

EKS

EKS = bývalý, už neúřadující, už jiný. EKS se používá hlavně u profesí a jiných lidských rolí, občas ovšem i u jiných zvláštních slov:

  • reĝoeksreĝo = král - exkrál, bývalý král, sesazený nebo odstoupivší král
  • edzoeksedzo = manžel - bývalý manžel
  • (ge)edziĝieks(ge)edziĝi = vzít se - rozvést se
  • modaeksmoda = módní - vyšlý z módy
  • eksa = bývalý, už neexistující; eksiĝi = odstoupit z funkce

U názvů zvířat předpona EKS vyjadřuje, že jsou kastrovaní: bovoeksbovo = vůl, vykleštěný býk (ale spíše hovorově, ne terminologicky).

GE

GE = "obě pohlaví". GE používáme u mužských a neutrálních slov, abychom jim dali význam obou pohlaví.

GE nejčastěji vyjadřuje pár:

  • patro = otec → gepatroj = rodiče (společných dětí)
  • edzo = manžel → geedzoj = manželé (tj. manžel a jeho manželka)
  • fianĉo = snoubenec, ženich → gefianĉoj = snoubenci, ženich a nevěsta
  • doktorogedoktoroj = doktor - doktor a doktorka (manželský pár, kde jsou oba doktoři), dříve se používal i význam doktor s manželkou nebo doktorka s manželem

GE taky používáme u příbuzenských vztahů pro označení skupin příbuzných obou pohlaví:

  • frato = bratr → gefratoj = sestra (sestry) a bratr (bratři), sourozenci obou pohlaví
  • filo = syn → gefiloj = syn (synové) a dcera (dcery)

GE taky používáme obecněji k vyjádření, že obě pohlaví jsou ve skupině zastoupena:

  • knabo = kluk → geknaboj = holka (holky) a kluk (kluci)
  • lernanto = žák → gelernantoj = žák (žáci) a žákyně
  • doktorogedoktoroj = doktor - doktoři a doktorky (mohou, ale nemusí mít manželské vztahy)

Když je slovo samo o sobě neutrální, není potřeba přidávat GE, kromě případů, kdy chceme zdůraznit, že obě pohlaví jsou zastoupena. Obvykle říkáme jen lernantoj, doktoroj apod.

Zřídka se GE objevuje před něčím, co nemůže mít pohlaví. Takto vytvořené slovo vyjadřuje, že něco se vztahuje k oběma pohlavím, často s žertovným nádechem: lernejogelernejo = škola pro obě pohlaví.

Poznámka: Slovo s předponou GE a koncovkou O je obvykle jen v množném čísle, protože pro zahrnutí obou pohlaví musí skupina mít víc než jeden prvek. Ale občas potřebujeme zvýraznit, že se jedná o kohokoliv z obou pohlaví. V takovém případě můžeme vytvořit slova jako gepatro = "otec nebo matka", geedzo = "manžel nebo manželka". Toto použití však není běžné a mnozí soudí, že je nelogické a nesprávné. Taková slova jsou přesto srozumitelná a můžou být užitečná. Budoucnost ukáže, jestli se ujmou.

MAL

MAL = "přímo opačná myšlenka". MAL je použitelné jen u slov, ke kterým existuje přímý opak.

  • bonamalbona = dobrý, hodný - špatný, zlý
  • grandamalgranda = velký - malý
  • feliĉamalfeliĉa = šťastný - nešťastný
  • laboremamallaborema = pracovitý - líný
  • grasograsamalgrasa = tuk - tučný (obrazně: tlustý) - libový (obrazně: hubený)
  • plimalpli = více - méně
  • tromaltro = příliš velký - příliš malý (např. u kalkulačky příliš malé číslo, na které počet desetinných míst displeje nestačí)
  • fermimalfermi = zavřít - otevřít
  • amimalami = milovat - nenávidět
  • ŝlosimalŝlosi = zamknout - odemknout
  • aliĝimalaliĝi = přihlásit se - odhlásit se
  • kodokodimalkodi = kód - zakódovat - dekódovat (rozluštit kód)
  • antaŭmalantaŭ = před (něčím) - za (něčím)
  • supremalsupre = nahoře - dole
  • simetriomalsimetrio = symetrie - asymetrie (nesymetrie)
  • amikomalamiko = přítel - nepřítel
  • lumomallumo = světlo - tma
  • malo - male = pravý opak - přímo naopak

Někdy můžeme váhat mezi MAL a NE. NE poukazuje na nepřítomnost něčeho, kdežto MAL vyjadřuje pravý opak. Někdy je možno použít obě slova, ovšem s trochu odlišným významem či odlišnou sílou popření, MAL je silnější.

  • laŭdi = chválit, říkat, že je něco dobré
  • ne laŭdi = nechválit, neříkat, že je něco dobré
  • mallaŭdi = hanět, říkat, že je něco špatné
  • ne mallaŭdi = nehanět, neříkat, že je něco špatné
  • amiko = přítel, osoba, ke které cítíme sympatie až lásku
  • neamiko = ani přítel, ani nepřítel, osoba nám lhostejná
  • malamiko = nepřítel, osoba, ke které cítíme odpor až nenávist

MIS

MIS = chybný, nesprávný, špatný. MIS vždy ukazuje způsob nebo vlastnost následujícího kořene.

  • kalkulimiskalkuli = počítat - přepočítat se, chybně počítat
  • komprenimiskompreni = rozumět, pochopit - nepochopit, pochopit nesprávně (miskompreno - nedorozumění)
  • skribimisskribi = psát - přepsat se, napsat chybně
  • korektimiskorekti = opravit - chybně opravit, udělat další chybu, napravit jednu chybu jinou chybou
  • uzimisuzi = užít - zneužít (použít ke špatnému až zločinnému účelu)
  • traktimistrakti = jednat, zacházet s někým - týrat někoho, špatně s někým zacházet
  • faromisfaro = čin - špatný čin, přehmat až lumpárna
  • formomisformo = forma, tvar - znetvoření, zkreslení
  • formimisformi = tvořit - znetvořit, zkreslit

Nepleť si MIS a MAL. MIS nemění základní význam kořene, jen přidává informaci o chybě nebo zlém úmyslu. MAL zcela mění význam kořene v jeho pravý opak.

  • laŭdi = chválit (označit něco za dobré)
  • mislaŭdi = pochválit špatnou věc (zmýlit se nebo úmyslně zneužít chválu pro něco špatného)
  • mallaŭdi = hanět (označit něco za špatné)
  • mismallaŭdi = pohanět dobrou věc (zmýlit se nebo se úmyslně snažit poškodit dobrou věc)

PRA

PRA = "před dlouhou dobou, primitivní". PRA vyjadřuje, že to, co stojí za, je časově vzdálené.

  • homo = člověk → prahomo = pračlověk
  • arbaro = les → praarbaro = prales
  • tempo = čas, doba → pratempo = pravěk
  • antaŭlastapraantaŭlasta = předposlední - předpředposlední

U slov, která vyjadřují příbuzenské vztahy, tj. av(in)o (děda, babička), nep(in)o (vnuk, vnučka), onkl(in)o (strýc, teta), nev(in)o (synovec, neteř) kaj kuz(in)o (bratranec, sestřenice), PRA vyjadřuje příbuzenství o jednu generaci dál (dopředu nebo dozadu).

  • avo = děda → via praavo = tvůj praděda (otec tvého dědy nebo tvé babičky)
  • avo = děda → via prapraavo = tvůj prapraděda (otec tvého pradědy nebo tvé prababičky)
  • avo = děda → via praprapraavo = tvůj praprapraděda (otec tvého prapradědy nebo tvé praprababičky)
  • nepo = vnuk → via pranepo = tvůj pravnuk (syn tvého vnuka nebo tvojí vnučky)
  • nepovia prapranepo = vnuk - tvůj prapravnuk (vnuk tvého vnuka nebo tvé vnučky)
  • onklovia praonklo = strýc - tvůj prastrýc (strýc tvého otce nebo tvé matky)
  • nevovia pranevo = vnuk - pravnuk (syn tvého vnuka nebo tvé vnučky)
  • kuzovia prakuzo - bratranec - prabratranec (syn bratrance nebo tvé sestřenice tvého otce nebo tvé matky)

U slov patr(in)o (otec - matka) a fil(in)o (syn - dcera) předpona PRA vyjadřuje vzdálenou příuznost několika generací před naší generací nebo po naší generaci.

  • patroprapatro = otec - praotec (vzdálený zakladatel rodu, kmene nebo národa)
  • filoprafilo = syn - prasyn (vzdálený příbuzný pocházející od jisté osoby)

Často se slova prapatroj a prafiloj používají v množném čísle (praotcové - prasynové) pro označení vzdálených předků nebo potomků, často bez rozlišení pohlaví (prapředkové - prapotomci).

U jmen příbuzných se předpona PRA může kombinovat s předponami BO a GE.

RE

RE = "přijít nebo dát znova na stejné místo jako dřív, znova udělat nebo se stát takovým jako dřív, dělat nebo pořádat ještě jednou stejným nebo jiným způsobem". RE používáme jen u činných slov a vždy znamená způsob děje:

  • veni = přijít → reveni = vrátit se
  • doni = dát → redoni = vrátit, navrátit
  • brilo = záře → rebrilo = odraz světla
  • bonigirebonigi = udělat dobrým (co bylo špatné) - znovu udělat dobrým, opravit (co bylo nejdřív dobré, ale pak se pokazilo)
  • saniĝi = uzdravit se → resaniĝi = uzdravit se (být znova zdravý) [poznámka: v češtině není rozdíl tak výrazný]
  • diri = říct → rediri = zopakovat, odvětit
  • trovi = najít, nalézt → retrovi = znova najít, znova nalézt (co bylo ztracené)
  • koni = znát → rekoni = znova poznat, rozpoznat, přiznat, uznat
  • turnireturni = otočit - otočit nazpět (opačným směrem)
  • ree - znovu, opět

Některá slova s předponou RE vznikla pod vlivem národních jazyků, proto mají poněkud nelogický smysl: Např. reprezenti - "reprezentovat" neznamená "znovu prezentovat", nýbrž jednat něčím jménem, v zastoupení. Resumi - "shrnout" neznamená znovu sečíst, nýbrž stručně vyjádřit podstatu věci. Tato a podobná slova vnímáme jako slovní kořeny v esperantské mluvnici (REPREZENT, RESUM), i když víme, že v původním jazyce šlo o odvozeninu. Slova returni a především returna areturne se dříve používala ve významu návratu, dnes je používáme jen v případě skutečného otáčení opačným směrem.

Zpět na začátek