Přejít k obsahu

AĈ = "špatná kvalita, nevhodnost, bezcennost"

  • domo = dům → domaĉo = barabizna
  • ĉevalo = kůň → ĉevalaĉo = herka
  • babili = povídat si → babilaĉi = žvanit, kecat
  • aĉa = nekvalitní, nevhodný, bezcenný

AD = "trvalý nebo vícekrát opakovaný děj"

  • uzo = užití, použití → uzado = užívání, používání
  • viziti = navštívit → vizitadi = navštěvovat
  • konstruo = stavba (způsob stavění, postavená věc, čin stavění) → konstruado = stavění, budování (dlouhodobá práce na stavbě)
  • martelo = kladivo → marteli = tlouct kladivem → martelado = tlučení kladivem
  • reĝo = král → reĝi = kralovat → reĝado = kralování

Pokud chceme vyjádřit děj jako jednotlivý čin, nemůžeme použít AD, nýbrž jiný prostředek: martelado = tlučení kladivem → martelbato = jeden úder kladivem; brosado = kartáčování → brostiro = jeden tah kartáčem.

AĴ = "(konkrétní) věc"

  • bela = krásný → belaĵo = (konkrétní) krásná věc
  • utila = užitečný → utilaĵo = (konkrétní) užitečná věc
  • dolĉa = sladký → dolĉaĵo = sladkost
  • nova = nový → novaĵo = novinka
  • fari = dělat, vykonávat → faraĵo = výrobek
  • desegni = kreslit, rýsovat → desegnaĵo = kresba, výkres
  • kreski = růst → kreskaĵo = něco, co roste; rostlina
  • kovri = krýt, zakrýt → kovraĵo = kryt, pokrývka
  • amuzi = bavit, pobavit → amuzaĵo = zábavná věc
  • havi = mít → havaĵo = majetek
  • trinki = pít → trinkaĵo = nápoj
  • konstruo = stavba, výstavba, způsob výstavby → konstruaĵo = stavba, budova
  • ligno = dřevo → lignaĵo = dřevěný výrobek
  • araneo = pavouk → araneaĵo = pavučina
  • azeno = osel → azenaĵo = hloupý výrok nebo čin, volovina, kravina
  • ĉirkaŭ = okolo → ĉirkaŭaĵo = okolí, prostředí
  • post = po, za → postaĵo = zadek, záď, zadní část
  • sen senco = beze smyslu → sensencaĵo = nesmysl, hloupost
  • kokido = kuře → kokidaĵo = kuřecí maso, jídlo z kuřete
  • ovo = vejce → ovaĵo = vaječné jídlo
  • glacio = led → glaciaĵo = zmrzlina
  • aĵo = věc, předmět, konkrétní záležitost

Někdy je možno přidat příponu příčestí kvůli větší přesnosti: draŝataĵo (obilí, které je právě mláceno), draŝitaĵo (obilí, které už je vymlácené), draŝotaĵo (obilí, které teprve hodlají vymlátit), brulantaĵo (něco, co právě hoří), brulintaĵo (něco, co už hořelo a shořelo). Většinou ale AĴ plně dostačuje.

AN

AN = "člen skupiny, obyvatel místa, stoupenec nauky, osoba náležející k místu apod."

  • klubo = klub → klubano = člen klubu
  • Eŭropo = Evropa → Eŭropano = Evropan
  • Indonezio = Indonésie → Indoneziano = Indonésan
  • vilaĝo = vesnice → vilaĝano = vesničan
  • Islamo = islám → Islamano = muslim
  • respubliko = republika → respublikano = republikán
  • ŝipo = loď → ŝipano = lodník
  • estraro = představenstvo → estrarano = člen představenstva
  • sama lando = stejná země → samlandano = krajan
  • ano = člen spolku, strany, rodiny, církve, města apod.; aniĝi = vstoupit do spolku, stát se členem

AR

AR = "celek nebo skupina více stejnorodých věcí nebo jevů"

  • homo = člověk → homaro = lidstvo
  • birdo = pták → birdaro = ptactvo
  • gazeto = noviny → gazetaro = tisk
  • verko = dílo (jednotlivé) → verkaro = dílo (celoživotní, všechna díla jednoho autora)
  • estro = vedoucí → estraro = vedení, představenstvo
  • arbo = strom → arbaro = les
  • haro = vlas → hararo = vlasy (všechny vlasy na něčí hlavě)
  • ŝafo = ovce → ŝafaro = stádo ovcí
  • meblo = jeden kus nábytku → meblaro = nábytek
  • altaj montoj = vysoké hory → altmontaro = velehory (masiv vysokých hor)
  • vorto = slovo → vortaro = slovník
  • horo = hodina → horaro = rozvrh hodin, jízdní řád, harmonogram
  • ŝtupeto = příčel (příčka žebříku) → ŝtupetaro (též eskalo) = žebřík
  • vagono = vagon → vagonaro (též trajno) = vlak
  • aro = skupina, dav, zástup, stádo apod.

ĈJ

Pomocí přípony ĈJ tvoříme zdrobněliny mužských jmen. Před ĈJ dáváme zkrácený tvar jména – obvykle necháváme asi 1 až 5 písmen:

  • Johano = Jan → Johanĉjo, Joĉjo = Jeník, Honzík
  • Vilhelmo = Vilém → Vilhelĉjo, Vilheĉjo, Vilĉjo, Viĉjo = Vilík, Vilda, Vilímek
  • papago = papoušek → Papĉjo = Papík (zdrobnělina pro papouščího samečka)
  • patro = otec → paĉjo = táta, taťka, tatínek
  • onklo = strýc → oĉjo = strejda, strýček
  • frato = bratr → fraĉjo = bratříček, bráška

ĈJ, stejně jako NJ, je trochu zvláštní přípona, protože nezačíná samohláskou a je možné zkrátit kořen před ní. Někdy je možné naopak přidat i příponu UL, pokud by to umožnilo hezčí tvar: PetroPetruloPetruĉjo apod. Není to ovšem tradiční ani logické, jenže u zdrobnělin tradice, logika ani gramatika nehrají velkou roli. Zdrobněliny lze vlastně tvořit zcela libovolně, např. vypůjčením z jiných jazyků.

EBL

EBL = "může být uděláno". EBL lze použít jen u přechodných sloves.

  • manĝi = jíst → manĝebla = jedlý
  • nombri = počítat → nombrebla = počitatelný
  • malhavi = postrádat → malhavebla = postradatelný → nemalhavebla = nepostradatelný, nutný
  • kompreni = pochopit → kompreneble = pochopitelně, samozřejmě, zajisté, jasně (zkrácená forma od memkompreneble)
  • esperi = doufat → espereble = snad, doufejme
  • supozi = předpokládat → supozeble = asi, pravděpodobně
  • eble = možná, snad; eblo = možnost (něco, co je možné); ebleco = možnost (vlastnost něčeho možného)

Někdy se používá EBL (a někdy také IND a END) po slovesech, která jsou normálně nepřechodná, ale občas mohou mít přímý předmět:

  • iri = jít → irebla = schůdný
  • loĝi = bydlet → loĝebla = obyvatelný

Normálně se říká iri sur/laŭ vojo = jít po cestě a loĝi en domo = bydlet v domě, ale lze použít i akuzativ iri vojon a loĝi domon.

EC

EC = "kvalita nebo stav (něčeho nebo někoho)". EC vždy poukazuje na něco abstraktního (na kvalitu nebo stav).

  • bono = dobro (abstraktní idea dobra) → boneco = dobrota, správnost (dobro jako kvalita něčeho nebo někoho)
    • Vi estos kiel Dio, vi scios bonon kaj malbonon. - Budeš jako Bůh, budeš znát dobro i zlo.
    • Ili admiris la bonecon de lia ago. - Obdivovali ušlechtilost (dobrotu) jeho činu.
  • ruĝo = červeň (barva) → ruĝeco = červenost (stav být červený)
    • Ŝiaj blankaj vangoj estis kolorigitaj de freŝa ruĝo. - Její bílé tváře byly obarveny čerstvou červení.
    • La ruĝeco de ŝiaj vangoj malkaŝis ŝiajn sentojn. - Červenost jejích tváří prozrazovala její city.
  • longo = délka (vodorovný rozměr, který má každá konkrétní věc) → longeco = délka (vlastnost něčeho dlouhého, mít hodně délky)
    • Ni mezuris la longon de ĝiaj kruroj, kaj trovis, ke ili estas tre mallongaj. - Měřili jsme délku jeho nohou a zjistili jsme, že jsou velmi krátké.
    • La longeco de ĝiaj kruroj tre surprizis nin. - Délka jeho nohou nás velmi překvapila.

      Nohy byly překvapivě dlouhé.

  • rapido = rychlost (vzdálenost uražená za časovou jednotku – vše, co se pohybuje, má nějakou rychlost) → rapideco = rychlost (vlastnost něčeho, co se pohybuje velmi rychle)
    • La rapido de la aŭto estis nur 20 kilometroj en horo. - Rychlost toho auta byla jen 20 kilometrů za hodinu.
    • La aviadilo pasis kun fulma rapideco. - Letadlo prolétlo s bleskovou rychlostí.
  • homo = člověk → homeco = lidskost
  • granda animo = velká duše → grandanimeco = velkodušnost, velkomyslnost
  • korekto = korekce, oprava → korekteco = korektnost (správnost, bezchybnost)
  • unu = jedna → unueco = jednota, jednotnost
  • unua = první → unuaeco = prvenství
  • estonta = budoucí → estonteco = budoucnost. Tvary jako estonto běžně označují osobu jako všechna příčestí s koncovkou -o, avšak někdy se používá estonto jako zkrácená podoba od estonteco.
  • pasinta = minulý → pasinteco = minulost
  • infano = dítě → infaneco = dětskost
  • eco = vlastnost, kvalita

Pod vlivem národních jazyků se EC někdy používá trochu nelogicky: Bedaŭrinde mi ne havas la eblecon tion ĉi fari. (Bohužel nemám možnost to udělat.) Tady nejde o vlastnost, ale o konkrétní situaci – eblo, případně eblaĵo. Řekněte jako Zamenhof: Bedaŭrinde mi ne havas la eblon tion ĉi fari. (Pokud budete někdy váhat mezi eblo a ebleco, zvolte eblo, což je společná forma pro ebleco i eblaĵo, tudíž sotva může být chybná.)

EC může mít koncovku nejen O, ale i A nebo E, případně koncovky slovesné. Takové odvozeniny znamenají "podobný, podobně, vypadající jako, stejným způsobem jako":

  • ligneca papero = dřevitý papír, papír vypadající částečně jako dřevo
  • Ni havas amikecajn rilatojn kun ili. = Ni rilatas kvazaŭ ni estus amikoj. - Máme s nimi jakoby přátelské vztahy. = Máme vztahy, jako bychom byli přátelé.

Pro větší názornost lze příponu EC nahradit složeninami s ŝajna, simila, maniera nebo stila. Někdy forma s …eca znamená "mající vztah k takové vlastnosti, týkající se dotyčné vlastnosti": patreca testo = test otcovství (test na zjištění, kdo je otcem).

EG

EG = "(nej)vyšší stupeň, (nej)větší druh"

  • domo = dům → domego = (hodně) velký dům
  • varma = teplý → varmega = horký
  • bone = dobře → bonege = skvěle
  • krii = křičet → kriegi = (velmi) hlasitě křičet
  • ŝati = mít rád(a) → ŝategi = mít velmi rád(a)
  • dankon! = děkuji! → dankegon! = moc děkuji!
  • tre = velmi → treege = nesmírně, neskonale, ohromně, náramně
  • pordo = dveře → pordego = vrata, brána
  • granda = velký → grandega = obrovský
  • piedo = noha (od kotníku dolů) → piedego = tlapa (velká, nebezpečná; lidská, zvířecí)
  • manĝi = jíst → manĝegi = cpát se, žrát
  • ege = převelice, silně, intenzívně, extrémně

EJ

EJ = "místo, prostor, dům, místnost apod. vyhrazené pro něco". To, co je před EJ, je vždy to, co se děje nebo nachází v tom místě.

  • lerni = učit se → lernejo = škola
  • dormi = spát → dormejo = ložnice, noclehárna
  • eliri = vyjít → elirejo = východ (dveře nebo průchod, kterými lze vyjít)
  • redakti = upravovat, editovat, redigovat → redaktejo = redakce (místnost)
  • akcepti = přijmout → akceptejo = přijímací kancelář, přijímací místnost, recepce
  • necesa = nutný → necesejo = záchod
  • preĝi = modlit se → preĝejo = modlitebna. Tradičně se používá pro křesťanský kostel, kdežto u jiných náboženství máme speciální termíny: moskeo = mešita, sinagogo = synagoga, templo = chrám. Ovšem i pro křesťanský kostel existuje odborný termín kirko, který se ale moc nepoužívá. Samotné preĝejo znamená jakoukoliv modlitebnu, v případě potřeby je možno upřesnit: Kristana preĝejo, Islama preĝejo, Hinduisma preĝejo apod.
  • ĉevalo = kůň → ĉevalejo = konírna, stáj, maštal
  • mallibero = nesvoboda → malliberejo = vězení, věznice
  • libro = kniha → librejo = knihkupectví
  • rizo = rýže → rizejo = rýžové pole, rýžoviště
  • herbo = tráva → herbejo = louka, trávník
  • tajloro = krejčí → tajlorejo = krejčovská dílna, krejčovství
  • ministro = ministr → ministrejo = budova ministerstva
  • malsanulo = nemocný, pacient → malsanulejo (též hospitalo) = nemocnice, špitál
  • TTT [to to to] (Tut-Tera Teksaĵo) = web (systém) → TTT-ejo [to-to-to-ejo] = web (konkrétní website)
  • ejo = místo určené pro speciální činnost nebo účel

Pokud se jedná o továrnu nebo něco podobného, je lépe použít přesnější složené výrazy: tabakfarejo = výrobna tabákových výrobků, ŝtalejo nebo ŝtalfabriko = ocelárna, gisejo nebo gisfabriko = výrobna litiny a litinových odlitků.

EM

EM = "sklon k něčemu"

EM nejčastěji ukazuje, že něco ze své přirozenosti často nebo trvale má tendenci k určitému chování, k něčemu inklinuje:

  • timi = bát se → timema = bázlivý
  • manĝi = jíst → manĝema = mající rád jídlo
  • kompreni = pochopit → komprenema = chápavý, vnímavý
  • venĝi = mstít se → venĝema = mstivý
  • pura = čistý → puri = být čistý → purema = čistotný

Někdy se ovšem EM používá i pro pomíjivá nebo náhodná přání či potřeby:

  • Ŝi sentis fortan manĝemon. (= ... fortan malsaton.) - Cítila silnou chuť jíst. (= … silný hlad.)
  • Subite li fariĝis terure dormema. (= ... terure dorme laca.) - Najednou byl strašně ospalý. (= … strašně spánku chtivý.)

Případně je možné tvořit složeniny s příponovým slovem vola (chtivý): manĝivola (toužící jíst, u zvířat: žravý), venĝovola (toužící po pomstě, mstivý). Avšak normálně stačí EM.

Některá slova s EM ukazují schopnost:

  • produkti = vyrábět → produktema = produktivní, výkonný, úrodný
  • krei = tvořit → kreema = tvůrčí, tvořivý

Lze také použít složeniny s pova nebo kapabla: produktipova, kreokapabla. Ale většinou přípona EM je dostatečně jasná.

U některých slov EM vyjadřuje, že pro svou přirozenost jsme něčím ohroženi, že riskujeme něco, co nechceme.

  • erari = mýlit se → erarema = omylný
  • morti = zemřít → mortema = smrtelný

Občas tvoříme odvozeninu s EM i od jiného slova než slovesa:

  • gasto = host → gastema = pohostinný
  • la sama sekso = stejné pohlaví → samseksema = homosexuální

Protože "gasti" znamená "být hostem, být na návštěvě", gastema by logicky mělo spíše znamenat člověka, který rád chodí po návštěvách a nechává se hostit. Pokud máme na mysli opačný význam (hostit někoho), můžeme použít logičtěji složeninu s ama (mající rád): gastama (mající rád hosty), samseksama (mající rád stejné pohlaví). Na druhé straně AM je silnější než EM.

Slova s příponou EM mají nejčastěji tvar přídavného jména, ale mohou mít i ostatní koncovky. U podstatných jmen se dříve přidávala i přípona EC: manĝemeco (láska k jídlu, hltavost, žravost), timemeco (ustrašenost), ale nyní se považuje za zbytečnou, protože EM vyjadřuje myšlenku dostatečně: manĝemo, timemo. Před UL se naopak vynechává EM, pokud je význam jasný: timemulotimulo, drinkemulodrinkulo.

EM se dá použít i jako obyčejný kořen: emo = tendence, sklon, chuť něco udělat, ema = mající tendenci, sklon, chuť něco udělat.

END

END = "musí být uděláno". END lze použít jen u přechodných sloves.

  • pagi = platit → pagenda = splatný (co musí být zaplaceno)
  • respondi = odpovědět → respondenda = co musí být zodpovězeno

ER

ER = "velmi malá část celku". ER používáme, když se něco skládá z mnoha stejnorodých částeček. To, co stojí před ER, vždy znamená celek, který částečky vytváří.

  • sablo = písek → sablero = zrnko písku
  • neĝo = sníh → neĝero = sněhová vločka
  • mono = peníze → monero = mince (pro bankovku jsou slova monbileto a monpapero)
  • fajro = oheň → fajrero = jiskra (pro elektrickou jiskru je i slovo sparko)
  • ero = malá částečka něčeho

ER vyjadřuje jednu z mnoha stejných částeček, z nichž je složen celek. Pokud se jedná o části různé nebo příliš individuální, nepoužíváme ER, nýbrž PART: mondoparto (≈ kontinento) = světadíl (≈ kontinent), landparto = část země, kraj, korpoparto = část těla, parto de libro = část knihy. Pokud se jedná o odlomenou nebo odtrženou část, používáme PEC: Mi disŝiris la leteron kaj disĵetis ĝiajn pecetojn en ĉiujn angulojn de la ĉambro.

ESTR

ESTR = "osoba, která vede a rozhoduje; šéf". Přidává se k označení místa nebo záležitosti, kterou vede.

  • ŝipo = loď → ŝipestro = kapitán lodi
  • imperio = impérium, říše → imperiestro = imperátor, císař
  • grupo = skupina → grupestro = vedoucí skupiny
  • urbo = město → urbestro = starosta města
  • lernejo = škola → lernejestro = ředitel školy
  • cent = sto → centestro = setník (velitel setniny, stovky vojáků)
  • estro = vedoucí, šéf, předseda

ET

ET = "(nej)nižší stupeň, (nej)menší druh"

  • domo = dům → dometo = domek, domeček
  • varma = teplý → varmeta = vlažný
  • babili = povídat si → babileti = trošku si popovídat
  • iom = málo, trochu → iomete = maličko
  • ŝtrumpo = punčocha → ŝtrumpeto = ponožka
  • ridi = smát se → rideti = usmívat se
  • patro = otec → patreto = tatík, tatíček
  • mano = ruka → maneto = ručka, ručička
  • eta = malý, drobný; etigi = zmenšit, zdrobnit; etulo = drobeček, dítě

Někdy se ET používá i jako předpona se speciálním významem:

  • burĝo = měšťák → etburĝo = maloměšťák, šosák
  • fingro = prst → etfingro = malíček, malík

ID

ID = "potomek, mládě". To, co stojí před ID, vyjadřuje rodiče, původce.

Běžně se ID používá u názvů zvířat. V tom případě označuje nedospělého jedince, mládě příslušného zvířecího druhu.

  • bovo = tur, skot → bovido = tele
  • koko = kur → kokido = kuře
  • rano = žába → ranido = pulec
  • ido = mládě

Někdy se ID používá i pro mladou rostlinku: arboarbido = sazenice stromu.

U lidí ID vyjadřuje potomka bez ohledu na věk. Proto se používá u titulů a historických jmen.

  • reĝo = král → reĝido = kralevic
  • Timuro = Timur → Timuridoj = Timurovci
  • Izraelo = Izrael → Izraelido = Izraelita (Izraelano = obyvatel Izraele)

Někdy se ID používá obrazně u názvů zemí nebo jazyků:

  • lando = země → landido = rodák, domorodec
  • Latino = latina → Latinida lingvo = románský jazyk (nástupnický, vzniklý z latiny)

IG

IG = "učinit něco nějakým". To, co stojí před IG, vždy znamená výsledek takového činu.

  • akra = ostrý → akrigi = brousit, nabrousit, ostřit, naostřit
    • Mi akrigas mian tranĉilon. - Brousím si nůž.
  • longa = dlouhý → longigi = prodloužit (učinit dlouhým)
    • La kunveno devus esti mallonga, sed la multaj demandoj longigos ĝin. - Schůzka by měla být krátká, ale ta spousta otázek ji prodlouží.
  • pli longa = delší → plilongigi = prodloužit (učinit delším)
    • Ni devis plilongigi nian viziton en Hindujo. - Museli jsme prodloužit svou návštěvu Indie.

Příponu IG můžeme přidat i k dějovému kořeni (který je normálně slovesem), což pak znamená přimět jinou bytost, aby provedla příslušný čin. Přímým předmětem slovesa s příponou IG je v takovém případě to, co by bylo podmětem původního slovesa.

Je možné vyjít z nepřechodného slovesa:

  • sidi = sedět → sidigi = usadit, posadit
    • Li sidigis sian infanon sur seĝon. - Posadil své dítě na židli.

Je také možné vyjít z přechodného slovesa. Přímým předmětem slovesa s příponou IG je pak buď podmět původního slovesa nebo jeho přímý předmět:

  • kompreni = rozumět → komprenigi = dát na srozuměnou, vysvětlit
    • Mi finfine sukcesis komprenigi lin, ke li devas iri hejmen. - Konečně se mi podařilo dát mu najevo (přimět ho, aby pochopil), že má jít domů.
    • Mi ne povis komprenigi la ŝercon al li. - Nemohl jsem mu ten žert vysvětlit.

Příponu IG je možno připadat i ke kořeni, který je normálně podstatným jménem.

Takové sloveso s příponou IG znamená, že se předmět stává tím, co naznačuje kořen, nebo se stává podobným, nebo že předmět vykonává činnost s ním spojenou.

  • edzo = manžel → edzigi = oženit (udělat z někoho manžela)
    • Li edzigis sian filon al riĉa fraŭlino. - Oženil svého syna s bohatou slečnou.
  • pinto = hrot, špička → pinta = špičatý → pintigi = zašpičatit, ořezat do špičky
    • Se vi volas skribi, vi devas unue pintigi vian krajonon. - Chceš-li psát, musíš si nejdříve ořezat tužku do špičky.
  • flamo = plamen → flami = plápolat, plát, planout → flamigi = zapálit, roznítit, rozdmýchat
    • Petro flamigis la fajron per forta blovado. - Petr rozdmýchal oheň silným foukáním.

Příponu IG lze použít i k vytvoření slovesa z předložkového větného členu:

  • en (la) domo = v domě → endomigi = dát do domu
    • Kiam komencis pluvi, ŝi rapide endomigis la infanojn. - Když začalo pršet, rychle dala děti do domu.
  • sen vesto = bez oděvu → senvestigi = svléknout (někoho)
    • Janjo estis senvestigita kaj endormigita. - Janička byla svlečena a uspána.

Opakem sen…igi by teoreticky mělo být kun…igi, ale taková slova se normálně nepoužívají, protože mnoho obyčejných sloves má stejný význam: maski = "kunmaskigi" = zamaskovat, vesti = "kunvestigi" = obléci. Jako alternativu k sen…igi lze použít předponu MAL bez IG: malvesti = senvestigi = svléci, malmaski = senmaskigi = odmaskovat. Senfortigi je víceméně stejné jako malfortigi = oslabit. Opakem senfortigi je teoreticky "kunfortigi" = posílit. Říká se však prostě fortigi.

Příponu IG lze přidat i k předponám a příponám.

  • for = pryč → forigi = odstranit
    • Per forta lesivo ŝi sukcesis forigi la nigrajn makulojn. - Silným čisticím prostředkem se jí podařilo odstranit černé skvrny.
  • al = k, ke → aligi = připojit, přiložit, přihlásit
    • Ili baldaŭ discipline aligos siajn fortojn al tiu komuna granda armeo. - Brzy ukázněně přiloží své síly k té společné velké armádě.

Pokud kořen nevyjadřuje kvalitu ani děj, pak je možné použít jen prosté sloveso bez přípony, nebo sloveso s příponu IG. Často jazyková tradice dala prostému slovesu význam, jakoby mělo příponu IG: konfuzo = zmatek → konfuzi = udělat zmatek, zmást, poplést. Někdy se tradice rozhodla výhradně pro IG: grupo = skupina → grupigi = seskupit. Jindy dala tradice odlišné významy prostému slovesu a slovesu s příponou IG, i když oba výrazy vyjadřují vlastnost: koloro = barva → kolori = zbarvit, dát něčemu svou barvu (např. obloha hladině jezera); koloro = barva → kolorigi = obarvit, natřít barvou. Nelze ale požadovat, aby lidé vždy přesně rozlišovali tento jemný rozdíl, takže je nutno tolerovat, pokud je někdo používá jako synonyma (např. kolori a kolorigi). Někdy prostá forma a přípona IG vyjadřují jiného činitele: lumo = světlo → lumi = svítit (vydávat světlo); lumo = světlo → lumigi = rozsvítit něco nebo posvítit na něco (např. lumigi lampon kaj lumigi groton per la lampo = rozsvítit lampu a osvítit tou lampou jeskyni). Někdy mají obě podoby stejný význam: ordo = pořádek → ordi nebo ordigi = uklidit, udělat pořádat, uspořádat. Nejčastěji se používá ordigi.

Často dáváme nadbytečnou příponu IG ke slovesu, které ho normálně nemá mít. Lze to tolerovat hlavně v případech, kdy vyjádření je přesnější, ale běžnější je tradiční podoba. Ne vždy jsou však obě podoby zcela stabilní. V některých případech přípona IG není úplně nutná, protože prostá podoba sotva může mít jiný význam. V takových případech se možná v budoucnu bude používat prostá podoba bez IG. Často mají obě podoby stejný význam: loki/lokigi = umístit, arkivi/arkivigi = archivovat, listi/listigi = vytvořit seznam, zařadit na seznam.

Přípona IG se nejčastěji používá jako sloveso, ale může jít i o jiný slovní druh. Tyto případy mají stejný činný význam jako příslušné sloveso: akrigo = ostření, naostření, akriga = ostřicí, sloužící k ostření, sidigo = usazení (někoho nebo něčeho), sidige = usazovacím způsobem, při usazování, edzigo = ženitba, oženění (někoho), edziga = ženitbový, týkající se ženitby.

IG se používá i jako obyčejný kořen: igi = učinit něco nějakým nebo přimět někoho něco udělat.

IĜ = "stát se nějakým, změnit se nějak". To, co stojí před IĜ, vždy znamená výsledek takové změny.

  • pala = bledý, mdlý → paliĝi = zblednout
    • Li paliĝis pro la ŝoko. - Zbledl kvůli šoku.
  • longa = dlouhý → longiĝi = prodloužit se (stát se dlouhým)
    • La tagoj longiĝas, printempo alvenas. - Dny se prodlužují, jaro přichází.
  • pli longa = delší → plilongiĝi = prodloužit se (stát se delším)
    • Li asertas, ke post la vizito al la miraklisto lia kruro plilongiĝis. - Tvrdí, že po návštěvě kouzelníka se mu noha prodloužila.

Přidáme-li příponu IĜ k nepřechodnému slovesu, vyjádříme tím přechod k ději, tedy začátek děje podobně jako EK. Někdy tato slovesa s IĜ naznačují, že děj je samovolný nebo neúmyslný:

  • sidi = sedět → sidiĝi = sednout si, usednout
    • Li sidiĝis sur la sofo. - Usedl na pohovku.
  • esti = být → estiĝi = vzniknout
    • Estiĝis kverelo inter ili. - Vznikla mezi nimi hádka.
  • morti = zemřít → mortiĝi = přijít o život (nechtěně)
    • Mia onklo ne mortis per natura morto, sed li tamen ne mortigis sin mem kaj ankaŭ estis mortigita de neniu; unu tagon, promenante apud la reloj de fervojo, li falis sub la radojn de veturanta vagonaro kaj mortiĝis. - Můj strýc nezemřel přirozenou smrtí, ani se sám nezabil a ani nebyl nikým zabit; jednoho dne se procházel podél kolejí železniční tratě, spadl pod projíždějící vlak a přišel o život.

      Už prosté morti znamená přechod (ze života ke smrti). Přípona IĜ zde vyjadřuje, že k tomu došlo nechtěně, při nehodě.

Příponu IĜ můžeme použít i u přechodného slovesa, čímž vzniká sloveso nepřechodné:

  • malfermi = otevřít → malfermiĝi = otevřít se
    • La knabo malfermis la pordon. - Chlapec otevřel dveře.
    • La pordo brue malfermiĝis. - Dveře se hlučně otevřely.
  • turni = otočit → turniĝi = otočit se
    • La knabo turnis sian kapon. - Chlapec otočil hlavu.
    • La tero turniĝas ĉirkaŭ sia akso. - Země se točí kolem své osy.
  • ruli = valit, koulet, rolovat → ruliĝi = valit se, koulet se
    • Kiu rulas ŝtonon, al tiu ĝi revenos. - Kdo valí kámen, k tomu se vrátí.
    • Ili rulis sian ĉaron. - Valili svou káru (tlačili nebo táhli).
    • La vinberoj elpremite ruliĝadis sur la teron. - Bobule se po vymačkání válely po zemi.
    • La veturilo ruliĝis tre rapide. - Vozík se rychle valil (hrnul, řítil).

Sloveso s IĜ vytvořené z přechodného slovesa se často podobá slovesu v trpném rodu. Rozdíl je ten, že IĜ naznačuje, že se tak děje víceméně samovolně, neuvědoměle, nebo že nás případný původce děje nezajímá: Li estis naskita en Januaro. = Byl porozen v lednu. – U trpného rodu si všímáme hlavně činu a výsledku (proto přípona IT). Li naskiĝis en Januaro. = Narodil se v lednu. – Více pozornosti věnujeme narozenému (dítěti) než rodičce (matce).

Příponu IĜ můžeme přidat i podstatnému jménu. Pak takové sloveso znamená, že se podmět stává tím, co kořen vyjadřuje, nebo že se stává něčím podobným, nebo že probíhá děj charakterizovaný kořenem:

  • edzino = manželka → edziniĝi = provdat se (stát se manželkou)
    • Ŝi edziniĝis kun sia kuzo. - Provdala se za svého bratrance.
  • pinto = hrot, špička → pinta = špičatý → pintiĝi = zašpičatit se
    • Malgraŭ liaj penoj la krajono ne pintiĝis. - Navzdory jeho snahám se tužka nezašpičatila.
  • flamo = plamen → flami = plápolat, plát, planout → flamiĝi = vzplanout, vznítit se, chytnout
    • Ligno fendita facile flamiĝas. - Naštípané dříví se snadno vznítí.

Příponu IĜ je také možné přidat k předložkovému větnému členu. Přesný význam závisí na předložce. Pokud např. předložka má význam místa, IĜ vyjadřuje pohyb, přemístění se:

  • en domo = v domě → endomiĝi = vstoupit do domu, odebrat se do domu
    • Kiam la fulmotondro komenciĝis, ni tuj endomiĝis. - Když bouřka začala, hned jsme se odebrali do domu.
  • sen vesto = bez oděvu → senvestiĝi = svléknout se
    • Senhonte mi senvestiĝis antaŭ ili. - Beze studu jsem se před nimi svlékl(a).

Příponu IĜ lze použít i u slov neohebných, u předpon a u přípon.

  • al = k, ke → aliĝi = přihlásit se, přidat se, připojit se
    • Al lia antaŭa embaraso aliĝis nun iom da konfuzo. Ĉu vi jam aliĝis al la kongreso? - K jeho předchozím rozpakům se teď přidalo trochu zmatku. Přihlásil ses už na kongres?
  • sen = bez → seniĝi = zbavit se (něčeho)
    • Mi ne plu eltenas ilin, ni devas seniĝi je ili. - Už je nesnesu, musíme se jich zbavit.

IĜ se nejčastěji používá u sloves, ale může být i u podstatných jmen, přídavných jmen nebo příslovcí: akriĝo = naostření se, akriĝa = ostřicí se, sloužící k naostření se, sidiĝo = usednutí, sidiĝe = usedaje, při usedání, edziĝo = ženění se, svatba, edziĝa = svatební, unuiĝo = sjednocení se, sloučení se.

Někdy slovo s příponou IĜ a koncovkou O znamená výsledek změny stavu: Unuiĝo Franca por Esperanto (název asociace).

IĜ se používá i jako obyčejný kořen: iĝi = stát se (někým nebo něčím)

IL

IL = "nástroj, aparát, prostředek"

  • segi = řezat pilou → segilo = pila, pilka (nástroj)
  • fosi = kopat, hloubit → fosilo = nástroj na kopání, hloubení (motyka, rýč, krumpáč apod.)
  • kudri = šít → kudrilo = jehla
  • tondi = stříhat → tondilo = nůžky
  • ŝlosi = zamknout, zamknout → ŝlosilo = klíč
  • manĝi = jíst → manĝilo = obecné označení pro nástroj k jedení (nůž, vidlička, lžíce, hůlka, talíř ap.)
  • sonori = zvonit → sonorilo = zvon, zvonek (hudební, dveřní)
  • presi = tisknout → presilo = tiskárna
  • komputi = počítat (strojově) → komputilo = počítač
  • aboni = předplatit, odebírat (časopis apod.) → abonilo = formulář na předplatné či odběr
  • aliĝi = přihlásit se → aliĝilo = přihláška (např. na kongres)
  • kuraci = léčit → kuracilo = lék
  • ilo = nástroj, prostředek; ilaro = nářadí

Přípona IL má velmi široký význam. Chceme-li se vyjádřit přesněji, použijeme raději složeninu s jiným kořenem, např.: presmaŝino = tiskařský stroj, transportaparato = transportní zařízení, vendaŭtomato = prodejní automat. Ale často jednoduchá odvozenina pomocí IL stačí.

U některých slov s příponou IL je děj nevyjádřený, ale dá se pochopit např. podle výsledku: fajrofajrilo = křesadlo, zapalovač (nástroj pro zapálení, ne pro hoření)

IN

IN = "ženské pohlaví". Příponu IN lze použít jen u toho, co může mít pohlaví, konkrétně u lidí a zvířat. IN dává slovu význam ženský (a nahrazuje případný význam mužský).

Nejčastěji se přípona IN přidává ke slovům s mužským významem. Tím vzniká slovo s ženským významem:

  • patro = otec → patrino = matka
  • viro = muž → virino = žena
  • knabo = kluk, chlapec → knabino = holka, dívka
  • avo = děd → avino = babička
  • reĝo = král → reĝino = královna

Příponu IN můžeme přidat i ke slovu pohlavně neutrálnímu, ale to je mnohem méně časté. Vzniká slovo s významem ženským:

  • homo = člověk → homino = člověčice, lidská samice
  • aŭtoro = autor → aŭtorino = autorka
  • pasaĝero = pasažér → pasaĝerino = pasažérka
  • besto = zvíře → bestino = zvířecí samice
  • mortinto = zemřelý (nebožtík) → mortintino = zemřelá (nebožka)

U neutrálních slov se mužské pohlaví dá vyjádřit kořenem VIR používaným jako předpona nebo přídavné jméno.

Existuje několik slov, která už jsou sama o sobě ženského rodu, a proto nepotřebují příponu IN: damo = dáma, nimfo = nymfa, matrono = matrona, putino = nevěstka, děvka (nejde o odvozeninu!) aj.

IN se používá i jako samostatný kořen: ino = žena, ženská, samice; investaĵo = ženské oblečení (lépe: ina vestaĵo, protože investaĵo = investice, vklad).

IND

IND = "stojí za to udělat". IND lze použít jen u přechodných sloves:

  • ami = milovat → aminda = hodný lásky, roztomilý
  • vidi = vidět → vidinda = stojící za vidění
  • miri = divit se, žasnout → mirinda = obdivuhodný, úžasný
  • bedaŭri = litovat → bedaŭrinde = naneštěstí, žel
  • inda = hodný něčeho, zasloužilý, hodnotný

ING

ING = "držadlo, násadka, pochva, pouzdro". Kořen slova označuje věc, která se strká (aspoň částečně) do pouzdra vyjádřeného příponou ING.

  • glavo = meč → glavingo = pochva meče
  • cigaro = doutník → cigaringo špička (držadlo) na doutník
  • ŝraŭbo = šroub → ŝraŭbingo = matice, matka šroubu, díra pro šroub
  • ovo = vajíčko → ovingo = kalíšek na vajíčko vařené naměkko
  • ingo = držadlo, pouzdro, pochva (hlavně na meč); eningigi = zasunout, zastrčit do pochvy

ISM

ISM = "doktrína, hnutí, systém, způsob jednání". Někdy ISM vyjadřuje jednotlivý příklad zvláštního způsobu chování. Význam této přípony se dost liší podle hlavního slova i podle tradice.

  • Stalino = Stalin → Stalinismo = stalinismus
  • Kristano = křesťan → Kristanismo = křesťanství
  • kolonio = kolonie → koloniismo = kolonialismus (všimněte si, že v esperantu není vložena nepravidelná slabika -al-, výraz je pravidelný)
  • kapitalo = kapitál → kapitalismo = kapitalismus
  • alkoholo = alkohol → alkoholismo = alkoholismus
  • diletanto = diletant → diletantismo = diletantismus
  • patrioto = patriot, vlastenec → patriotismo = patriotismus, vlastenectví
  • la Angla lingvo = angličtina → Anglismo = anglizmus (výraz typický pro angličtinu, převzatý do jiných jazyků)

IST

IST = "člověk, který se často něčím zabývá (možná profesně)". To, co je před IST, je vždycky to, čím se ten člověk zabývá.

Je častým nedorozuměním, že přípona IST označuje profesionála v nějakém oboru, její význam je však širší:

  • verki = tvořit dílo → verkisto = spisovatel, tvůrce
  • kuraci = léčit → kuracisto = lékař
  • arto = umění → artisto = umělec
  • biciklo = bicykl, jízdní kolo → biciklisto = cyklista
  • ŝteli = krást → ŝtelisto = zloděj
  • Esperanto = esperanto → Esperantisto = esperantista

Podle potřeby je možné používat přesnější výrazy. Místo obecného fiŝisto (rybář) lze mluvit o fiŝkaptisto (ten ryby chytá), fiŝbredisto (ten ryby chová), fiŝvendisto (ten ryby prodává).

Slova s IST a ISM tvoří obvykle dvojice: alkoholisto = alkoholik, alkoholismo = alkoholismus; kapitalisto = kapitalista, kapitalismo = kapitalismus. Mnoho takových dvojic vešlo do esperanta už jako hotová slova, která nejsou v esperantu považována za odvozeniny, i když v původním jazyce ano: turisto = turista, turismo = turismus; faŝisto = fašista, faŝismo = fašismus; ekzistencialisto = existencionalista, ekzistencialismo = existencionalismus.

Přípona IST často označuje podporovatele odpovídajícího ISMu. V takovém případě má IST stejný význam jako ISM-AN (i když tato forma se nepoužívá): oportunisto = oportunismano = oportunista; komunisto = komunismano = komunista. Ale ne vždy IST značí podporovatele: kapitalisto = kapitalista, což není totéž jako kapitalismano = podporovatel kapitalismu.

Poznámka: Přípony AN a IST jsou si v některých případech velmi blízké a dají se použít obě dvě, jindy si tradice vybrala jednu z forem. Říkáme například Kristo, Kristano a Kristanismo, nikdy ne Krististo a Kristismo. Byly by sice stejně logické, ale méně mezinárodní. Porovnejte s Budho, Budhisto a Budhismo, kde tradice dává přednost druhé příponě, také kvůli mezinárodnosti. Používá se ovšem i tvar Budhano, ne však Budhanismo. (Zato se objevuje trochu jiná forma základního slova a tím pádem i její odvozeniny: Budao, Budaisto a Budaismo.)

Nikdy tedy neříkejte kirurgisto, astronomisto, ekologisto apod. V mnoha případech však lze použít i příponu IST souběžně pro označení osoby, která se danou činností zabývá:

  • kirurgiokirurgiisto = chirurg
  • diplomatiodiplomatiisto = diplomat
  • gimnastikogimnastikisto = gymnasta

NJ

Pomocí přípony NJ tvoříme zdrobněliny ženských jmen. Před NJ dáváme zkrácený tvar jména – obvykle necháváme asi 1 až 5 písmen:

  • MarioManjoMarinjo - Marie → Maruška
  • KlaroKlanjo - Klára → Klárka
  • SofioSonjoSofinjo - Sofie → Sofi, Sofinka
  • PatrinoPanjo - matka → mamka, maminka
  • OnklinoOnjo - teta → tetička
  • FratinoFranjo - sestra → sestřička

Použitím přípony NJ obvykle nahrazujeme případnou příponu IN. Jen někdy kvůli libozvučnosti IN ponecháváme: kuzinoKuzinjo, knabinoKnabinjo. Dokonce lze použít nadbytečnou příponu IN, pokud to lépe zní: KlaroKlarinoKlarinjo.

OBL

OBL = "násobení, krát". Používá se pouze u číslovek a podobných slov – ta ukazují, kolikrát násobíme.

  • du = dva → duobla = dvojnásobný, dvojitý
  • du = dva → duoble = dvojnásobně, dvakrát
  • du = dva → duoblo = dvojnásobek
  • dek = deset → dekobla = desetinásobný
  • dek = deset → dekoble = desetinásobně, desetkrát
  • dek = deset → dekoblo = desetinásobek
  • cent dek du = sto dvanáct → cent-dek-du-obla = stodvanáctinásobný
  • cent dek du = sto dvanáct → cent-dek-du-oble = stodvanáctinásobně, stodvanáctkrát
  • cent dek du = sto dvanáct → cent-dek-du-oblo = stodvanáctinásobek

Slovo s příponou OBL a koncovkou A také může znamenat, že něco se skládá z tolika částí:

  • duobla vesto = dvojitý oděv (ze dvou vrstev oděvů)
  • duobla fadeno = dvojitá nit

Před OBL se vždy uvádí počet. Kvůli větší srozumitelnosti je vhodné používat oddělovací znaménko tam, kde je u základní číslovky mezera: dek dudekduoblo nebo lépe dek-duoblo; dudekdudekoblo; du mil dudekdumildudekoble nebo raději du-mil-dudekoble. Stejná pravidla pro použití rozdělovacího znaménka platí pro přípony ON a OP.

ON

ON = "dělení". ON je použitelné jen se slovy vyjadřujícími čísla apod. Tím, co je před ON, vždy dělíme:

  • du = dvě → duono = půlka, polovina
  • du = dvě → duona = poloviční
  • du = dvě → duone = napůl
  • dek = deset → dekono = desetina
  • dek = deset → dekona = desetinný
  • dek = deset → dekone = na desetiny

Pro slova s příponou ON platí stejná pravidla psaní jako pro OBL.

Nezaměňujme příponu ON a kořen PART používaný jako přípona. Nelze např. říci landono místo landparto = část země, region, kraj. Přípona ON nevyjadřuje část toho, co stojí před ní, nýbrž část něčeho jiného. Triono není část z tri, nýbrž jedna ze tří stejně velkých částí něčeho jiného.

OP

OP = "skupina s určitým množstvím členů". Tuto příponu lze použít jen u číslovek a slov s podobným významem. To, co je před OP, vyjadřuje, kolik členů je ve skupině:

  • unu = jedna → unuopo = jednotlivá věc, jednotlivec (u člověka raději unuopulo)
  • unu = jedna → unuopa = jednotlivý, jednoduchý
  • unu = jedna → unuope = jednotlivě
  • du = dva → duopo = dvojice
  • du = dva → duopa = týkající se dvojice, jsoucí ve dvojici
  • du = dva → duope = dvojmo, ve dvojici
  • dek = deset → dekopo = skupina deseti
  • dek = deset → dekopa = týkající se skupiny deseti, jsoucí ve skupině deseti
  • dek = deset → dekope = v desetičlenné skupině

Pro slova s příponou OP platí stejná pravidla psaní jako pro OBL.

Pokud používáme příponu OP jako podstatné jméno, lze ji vynechat, protože u číslovek má samotná koncovka O mj. význam skupiny:

  • duo = dvojice, dvojka
  • trio = trojice, trojka
  • deko = desetičlenná skupina, desítka

UJ

UJ = "něco, co je určené, aby něco obsahovalo". UJ má v praxi tři odlišné významy: "schránka", "rostlina" a "země". To, co stojí před UJ, vždy znamená to, co je (nebo se děje) uvnitř.

UJ může označovat speciální schránku, nádobu, krabici atd., která slouží pro ukládání něčeho, nebo ve které někdo něco dělá:

  • salo = sůl → salujo = slánka
  • cigaro = doutník → cigarujo = krabička na doutníky
  • abelo = včela → abelujo = úl (přírodní hnízdo včel může být abelejo, ale toto slovo znamená také včelín)
  • mono = peníze → monujo = peněženka
  • bani = koupat se → banujo = vana
  • trinki = pít → trinkujo = nádoba na pití (pro lidi / pro zvířata)

Chceme-li být přesnější, můžeme vytvořit složeninu z jiného kořene, např.: teskatolo = krabice na čaj, tekruĉo = čajová konvice, tetaso = šálek na čaj, cigarskatolo = krabice na doutníky, cigaredpaketo = balíček cigaret, konservoskatolo = krabička od konzervy.

Všimněte se, že kořen před příponou UJ vždy ukazuje, co se do nádoby dává, kdežto kořen před slovy SKATOL, VAZ apod. může někdy znamenat obsah, jindy materiál, jindy něco jiného: ladskatolo = plechová krabice, krabice z plechu, lignositelo = džber ze dřeva, škopek. Ale ladujo musí být nádoba na sběr plechu a lignujo nádoba na dřevo.

U jména plodu, bobule nebo květiny přípona UJ vyjadřuje rostlinu, tedy strom nebo keř, na kterém plod, bobule nebo květina roste:

  • pomo = jablko → pomujo = jabloň
  • vinbero = bobule hroznového vína → vinberujo = keř vinné révy
  • rozo = růže → rozujo = keřík růže

Lze také říci pomarbo, vinberarbusto apod.

UJ za názvem obyvatele vždy znamená "země toho obyvatele":

  • Franco = Francouz → Francujo = Francie
  • Ĉino = Číňan → Ĉinujo = Čína
  • Somalo = Somálec → Somalujo = Somálsko

V jiných případech může přípona UJ označovat zemi nebo region:

  • patro = otec → patrujo = otčina, vlast, domovina
  • Esperanto = esperanto → Esperantujo = esperantský svět (pomyslný svět esperantského hnutí, esperantisté a jejich organizace, kluby, kongresy, setkání apod.)

U jmen zemí se vedle UJ používá jako přípona také kořen LAND a neoficiální přípona I (např. Francujo, Franclando, Francio). Mnoho zemí má však vlastní neodvozený název, např. Usono = USA, Birmo = Barma, Liĥtenŝtejno = Lichtenštejnsko, Islando = Island (v esperantu to není složenina s kořenem LAND!, nýbrž kořen ISLAND). V těchto případech se název obyvatele tvoří příponou AN: usonano = Američan, birmano = Barmánec, islandano = Islanďan atd.

Přípona UJ se používá i jako samostatný kořen: ujo = nádoba, krabice; enujigi = vložit do nádoby. V těchto případech UJ nikdy neznamená strom ani zemi.

UL

UL = "člověk s nějakou charakterizací". To, co je před UL, vždycky znamená to, co člověka charakterizuje.

  • juna = mladý → junulo = mladík
  • dika = tlustý → dikulo = tlouštík
  • fremda = cizí → fremdulo = cizinec (z cizí země, z cizího kraje, z cizího města)
  • sankta = svatý → sanktulo = světec
  • blanka = bílý → blankulo = běloch
  • timi = bát se → timulo = bázlivec, zbabělec
  • ĝibo = hrb → ĝibulo = hrbáč
  • miliono = milión → milionulo = milionář
  • sen kuraĝo = bez odvahy → senkuraĝulo = zbabělec, padavka, strašpytel
  • antaŭ = před → antaŭulo = předek, předchůdce
  • alia = jiný → aliulo = někdo jiný, jiná osoba

Přípona UL se používá i u některých zvířecích druhů:

  • mamo = prs → mamuloj = savci
  • branko = žábra → brankuloj = zvířata, která dýchají žábrami

Občas se UL používá i pro neživé věci:

  • nubojn skrapas = mraky drápe → nubskrapulo = mrakodrap
  • tri mastoj = tři stěžně → trimastulo = trojstěžník

Nepoužívejme příponu UL u slov, která označují osobu už samy o sobě, například slovesná příčestí s koncovkou O, která vždy označují osobu: ne parolantulo, kurintulo, konatulo, nýbrž prostě parolanto = řečník, mluvčí, kurinto = běžec, konato = známý (člověk). Pokud se přesto přípona UL přidá, vzniká slovo se zvláštním významem: Virulo je "osoba charakterizována mužností" = vireculo (zatímco viro = muž). Konatulo je "osoba charakterizovaná známostí" = famulo = slavná osoba (zatímco konato je "osoba někomu známá").

UL se používá i jako obyčejný kořen: ulo = chlap, chlápek, osoba (trochu méně uctivé označení).

UM

Přípona UM nemá přesně definovaný význam. Tvoří se jí slova, která mají nějaký vztah k tomu, co stojí před ní. Slova s příponou UM se obvykle musíme učit jako samostatná slovíčka. Avšak existují skupiny těchto slov s podobným významem.

Mnohá slova s příponou UM znamenají "jednat určitým způsobem s tím, co stojí před":

  • folio = list → foliumi = listovat
  • palpebro = oční víčko → palpebrumi = mrkat
  • brako = paže → brakumi = obejmout, objímat

Některá slovesa s UM znamenají "opatřit tím, co stojí před":

  • aero = vzduch → aerumi = větrat, vyvětrat
  • sukero = cukr → sukerumi = cukrovat, pocukrovat

Jiná skupina sloves s příponou UM vyjadřuje způsob popravy, zabíjení:

  • kruco = kříž → krucumi = ukřižovat
  • pendi = viset → pendumi = oběsit

Některá slova s příponou UM vyjadřují část oděvu nebo doplňku. Před UM je příslušná část těla:

  • kolo = krk → kolumo = límec
  • nazo = nos → nazumo = skřipec, cvikr (druh brýlí svírající nos)

Přípona UM se používá i v matematice pro vyjádření číselných soustav. UM dáváme za číslo, které určuje, kolik číslic daná soustava má:

  • du = dvě → duuma nombrosistemo = dvojková soustava, binární soustava
  • dek = deset → dekuma nombrosistemo = desítková soustava

Několik dalších slov s příponou UM:

  • malvarma = studený, chladný → malvarmumi = nastydnout, nachladit se
  • plena = plný → plenumi = splnit (úkol), vyhovět (prosbě)
  • gusti = chutnat, mít chuť → gustumi = ochutnat
  • loto = los → lotumi = losovat, vylosovat
  • komuna = společný → komunumo = společenství
  • dekstra = pravý → dekstruma = pravotočivý
  • proksima = blízký → proksimume = přibližně
  • umo = tentononc (věc, na jejíž název si momentálně nevzpomínáme, věc podivná nebo nepopsatelná)

Při vytváření nového slova příponou UM musíme být opatrní, protože ostatní jim nemusí rozumět, zvlášť pokud se nepodobá už používaným významům. Často se ale stává, že někdo použije takovou odvozeninu pro danou chvíli, její význam vyplývá ze situace a kontextu, ale vzápětí výraz zaniká a už ho nikdo nepoužije.

Zpět na začátek