Přejít k obsahu

BO

BO = "příbuznost získaná sňatkem"

BO se používá především u následujících tří příbuzenských vztahů, a to i v ženském tvaru s příponou IN.

  • patro = otec → via bopatro = tvůj tchán (otec tvého manžela / tvé manželky)
  • filo = syn → via bofilo = tvůj zeť (manžel tvé dcery)
  • frato = bratr → via bofrato = tvůj švagr (bratr tvého muže / tvé ženy, manžel tvé sestry, manžel sestry tvého manžela / tvé manželky)

Použít se teoreticky dají i slova bokuzo, bonevo, boonklo, boavo, bonepo, boparenco a bofamiliano (včetně ženských tvarů s příponou IN), ale v praxi se používají obyčejná slova bez BO (např. kuzino de mia edzino = sestřenice mé manželky).

V případě příbuznosti přes dvě manželství by se logicky mohla předpona BO použít zdvojeně, např. via bobofrato = manžel sestry tvého manžela / tvé manželky. Ale v praxi se tento způsob nepoužívá, stačí jednoduché BO.

BO se může kombinovat s předponami GE a PRA. Vzájemné pořadí těchto předpon není podstatné, ale v praxi se na posledním místě nejčastěji používá GE: bogepatroj = rodiče manžela či manželky, bogefratoj = sourozenci manžela nebo manželky, prageavoj = praprarodiče, bopragekuzoj = bratranci a sestřenice z druhého kolena ze strany manžela či manželky atd.

ĈEF

ĈEF = "nejdůležitější, nejvyšší". ĈEF ukazuje, že následující záležitost je nejdůležitější mezi všemi záležitostmi téhož druhu.

  • redaktoro = redaktor → ĉefredaktoro = šéfredaktor (např. časopisu)
  • artikolo = článek → ĉefartikolo = úvodník, nejdůležitější článek, který předkládá názor vydavatele nebo šéfredaktora
  • urbo = město → ĉefurbo = hlavní město
  • strato = ulice → ĉefstrato = hlavní třída, nejdůležitější a největší ulice ve městě
  • ĉefo = šéf, nejdůležitější nebo nejvýše postavená osoba; ĉefa = hlavní

ĈEF poukazuje na nejdůležitější věc nebo osobu. Přípona ESTR vyjadřuje osobu, která vede a rozhoduje. Nejdůležitější osoba má často i rozhodující pravomoc, proto slova vytvořená pomocí ĈEF a ESTR mají v některých případech stejný význam: ĉefredaktoro = šéfredaktor ≈ redakciestro = vedoucí redakce. ESTR vždy znamená osobu (urbestro = starosta města), kdežto ĈEF jako předpona neoznačuje osobu (ĉefurbo = hlavní město). Samostatné ĉefo však vždy značí osobu, takže ĉefo a estro v praxi mají téměř shodný význam: šéf, vedoucí, vůdce.

DIS

DIS = "pryč různými směry". Česky ROZ. Používá se jako předpona u dějových slov (tj. sloves i podstatných a přídavných jmen slovesných) a ukazuje způsob nebo výsledek děje.

U slov značících pohyb DIS vyjadřuje, že se více objektů pohybuje pryč různými směry:

  • iri = jít → disiri = rozejít se
  • kuri = běžet → diskuri = rozutéct se
  • sendado = zasílání → dissendado = rozesílání

Pokud slovo už samo o sobě má rozdělovací význam, DIS tento význam zesiluje:

  • ŝiri = trhat → disŝiri = roztrhat (na kusy)
  • rompi = lámat → disrompi = rozlámat (na kusy)
  • de = od → disde = "de" ve významu pohybu pryč nebo ve významu nepodobnosti (v tomto případě DIS stojí výjimečně před slovem nedějovým)

Pokud má slovo naopak spojovací význam, DIS tento význam nahrazuje rozdělovacím významem a shoduje se s MAL:

  • volvi = svinout → disvolvi (též malvolvi) = rozvinout
  • faldi = přeložit, přehnout, ohrnout → disfaldi (též malfaldi) = rozložit, narovnat

DIS se používá i jako obyčejný kořen: disa = rozptýlený, rozsetý, rozházený, rozdělený; disigi = rozdělit, oddělit od sebe.

EK

EK = "začátek děje, náhlý děj". EK používáme jen u činných slov a vždy znamená způsob děje.

Nejčastěji EK vyjadřuje, že děj začíná. Znamená první okamžik toho děje, často s nádechem nečekanosti:

  • kuri = běžet → ekkuri = vyběhnout, rozběhnout se
  • sidi = sedět → eksidi = usednout
  • pluvi = pršet → ekpluvi = začít pršet
  • floro = květina → flori = kvést → ekflori = rozkvést (začít kvést)
  • de = od → ekde = od určité chvíle (zde se EK výjimečně objevuje před slovem nedějovým)

Také přípona v některých případech znamená počátek děje: sidiĝi = usednout, estiĝi = vzniknout. Ovšem EK vyjadřuje náhlý, rychlejší nástup začátku než IĜ.

EK někdy znamená náhlý děj, trvající jen okamžik. Pak to není pouze začátek, nýbrž celý děj:

  • fulmi = blýskat se → ekfulmi = zablesknout se (rozsvítit a zhasnout)
  • brili = lesknout se, zářit → ekbrili = zalesknout se, zazářit
  • rigardo = pohled → ekrigardo = rychle vrhnutý pohled

EK se používá také jako obyčejný kořen i jako citoslovce výkřiku.

  • eki = začít se
  • ekigi = začít něco, spustit něco
  • ek! = teď!, vpřed!, vzhůru!, do toho!

EKS

EKS = "bývalý, už neúřadující, už ne takový". EKS se používá hlavně u profesí a jiných lidských rolí, občas ovšem i u jiných slov:

  • reĝo = král → eksreĝo = exkrál, bývalý král, sesazený nebo odstoupivší král
  • edzo = manžel → eksedzo = bývalý manžel, exmanžel
  • (ge)edziĝi = vzít se → eks(ge)edziĝi = rozvést se
  • moda = módní → eksmoda = vyšlý z módy
  • eksa = bývalý, už neexistující; eksiĝi = odstoupit z funkce

U názvů zvířat předpona EKS vyjadřuje, že jsou kastrovaní: bovoeksbovo = vůl, vykleštěný býk (ale spíše hovorově, ne terminologicky).

GE

GE = "obě pohlaví". GE používáme u mužských a neutrálních slov, abychom jim dali význam obou pohlaví.

GE nejčastěji vyjadřuje pár:

  • patro = otec → gepatroj = rodiče (společných dětí)
  • edzo = manžel → geedzoj = manželé (tj. manžel a jeho manželka)
  • fianĉo = snoubenec, ženich → gefianĉoj = snoubenci, ženich a nevěsta
  • doktoro = doktor → gedoktoroj = doktor a doktorka (manželský pár, kde jsou oba doktoři; dříve se používal i význam doktor s manželkou nebo doktorka s manželem)

GE taky používáme u příbuzenských vztahů pro označení skupin příbuzných obou pohlaví:

  • frato = bratr → gefratoj = sestra (sestry) a bratr (bratři), sourozenci obou pohlaví
  • filo = syn → gefiloj = syn (synové) a dcera (dcery), potomci obou pohlaví

GE taky používáme obecněji k vyjádření, že obě pohlaví jsou ve skupině zastoupena:

  • knabo = kluk → geknaboj = holka (holky) a kluk (kluci)
  • lernanto = žák → gelernantoj = žák (žáci) a žákyně
  • doktoro = doktor → gedoktoroj = doktoři a doktorky

Když je slovo samo o sobě neutrální, není potřeba přidávat GE, kromě případů, kdy chceme zdůraznit, že obě pohlaví jsou zastoupena. Obvykle říkáme jen lernantoj, doktoroj apod.

Zřídka se GE objevuje před něčím, co nemůže mít pohlaví. Takto vytvořené slovo vyjadřuje, že něco se vztahuje k oběma pohlavím, často s žertovným nádechem: lernejogelernejo = škola pro obě pohlaví.

Poznámka: Slovo s předponou GE a koncovkou O je obvykle jen v množném čísle, protože pro zahrnutí obou pohlaví musí skupina mít víc než jeden prvek. Ale občas potřebujeme zvýraznit, že se jedná o kohokoliv z obou pohlaví. V takovém případě můžeme vytvořit slova jako gepatro = otec nebo matka, geedzo = manžel nebo manželka. Toto použití však není běžné a mnozí soudí, že je nelogické a nesprávné. Taková slova jsou přesto srozumitelná a můžou být užitečná. Budoucnost ukáže, jestli se ujmou.

MAL

MAL = "přímo opačná myšlenka". MAL je použitelné jen u slov, ke kterým existuje přímý opak.

  • bona = dobrý, hodný → malbona = špatný, zlý
  • granda = velký → malgranda = malý
  • feliĉa = šťastný → malfeliĉa = nešťastný
  • laborema = pracovitý → mallaborema = líný
  • graso = tuk → grasa = tučný (obrazně: tlustý) → malgrasa = libový (obrazně: hubený)
  • pli = více → malpli = méně
  • tro = příliš (hodně) → maltro = příliš málo
  • fermi = zavřít → malfermi = otevřít
  • ami = milovat → malami = nenávidět
  • ŝlosi = zamknout → malŝlosi = odemknout
  • aliĝi = přihlásit se → malaliĝi = odhlásit se
  • kodo = kód → kodi = zakódovat → malkodi = dekódovat
  • antaŭ = před → malantaŭ = za
  • supre = nahoře → malsupre = dole
  • simetrio = symetrie → malsimetrio = asymetrie
  • amiko = přítel → malamiko = nepřítel
  • lumo = světlo → mallumo = tma
  • malo = opak; male = naopak, opačně

Někdy můžeme váhat mezi MAL a ne. Ne poukazuje na nepřítomnost něčeho, kdežto MAL vyjadřuje pravý opak. Někdy je možno použít obojí, ovšem s trochu odlišným významem či odlišnou silou popření, přičemž MAL je silnější než ne:

  • laŭdi = chválit
  • ne laŭdi = nechválit
  • mallaŭdi = hanět
  • ne mallaŭdi = nehanět
  • amiko = přítel, osoba, ke které cítíme sympatie až lásku
  • neamiko = ani přítel, ani nepřítel, osoba nám lhostejná
  • malamiko = nepřítel, osoba, ke které cítíme odpor až nenávist

MIS

MIS = "chybný, nesprávný, špatný". MIS vždy ukazuje způsob nebo vlastnost toho, co stojí za.

  • kalkuli = počítat → miskalkuli = přepočítat se, chybně počítat
  • kompreni = rozumět, pochopit → miskompreni = nepochopit, pochopit nesprávně
  • skribi = psát → misskribi = přepsat se, napsat chybně
  • korekti = opravit → miskorekti = chybně opravit, udělat další chybu, napravit jednu chybu jinou chybou
  • uzi = užít → misuzi = zneužít (použít ke špatnému až zločinnému účelu)
  • trakti = jednat, zacházet s někým nebo něčím → mistrakti = týrat někoho, špatně s někým nebo něčím zacházet
  • faro = čin → misfaro = špatný čin, přehmat až lumpárna
  • formo = forma, tvar → misformo = chybný, špatný tvar
  • formi = utvářet, formovat → misformi = znetvořit, zkreslit, zdeformovat

Nepleťte si MIS a MAL. MIS nemění základní význam slova, jen přidává informaci o chybě nebo zlém úmyslu. MAL zcela mění význam v pravý opak:

  • laŭdi = chválit
  • mislaŭdi = pochválit špatnou věc (zmýlit se nebo úmyslně zneužít chválu pro něco špatného)
  • mallaŭdi = hanět
  • mismallaŭdi = pohanět dobrou věc (zmýlit se nebo se úmyslně snažit poškodit dobrou věc)

PRA

PRA = "před dlouhou dobou, primitivní". PRA vyjadřuje, že to, co stojí za, je časově vzdálené.

  • homo = člověk → prahomo = pračlověk
  • arbaro = les → praarbaro = prales
  • tempo = čas, doba → pratempo = pravěk
  • antaŭlasta = předposlední → praantaŭlasta = předpředposlední

U slov, která vyjadřují příbuzenské vztahy, tj. av(in)o = děda, babička, nep(in)o = vnuk, vnučka, onkl(in)o = strýc, teta, nev(in)o = synovec, neteř a kuz(in)o = bratranec, sestřenice, PRA vyjadřuje příbuzenství o jednu generaci dál (dopředu nebo dozadu v čase).

  • avo = děda → via praavo = tvůj praděda (otec tvého dědy nebo tvé babičky)
  • avo = děda → via prapraavo = tvůj prapraděda (otec tvého pradědy nebo tvé prababičky)
  • avo = děda → via praprapraavo = tvůj praprapraděda (otec tvého prapradědy nebo tvé praprababičky)
  • nepo = vnuk → via pranepo = tvůj pravnuk (syn tvého vnuka nebo tvojí vnučky)
  • nepo = vnuk → via prapranepo = tvůj prapravnuk (vnuk tvého vnuka nebo tvé vnučky)
  • onklo = strýc → via praonklo = tvůj prastrýc (strýc tvého otce nebo tvé matky)
  • nevo = synovec → via pranevo = tvůj prasynovec (syn tvého synovce nebo tvé neteře)
  • kuzo = bratranec → via prakuzo = tvůj prabratranec (syn bratrance nebo sestřenice tvého otce nebo tvé matky)

U slov patr(in)o (otec / matka) a fil(in)o (syn / dcera) předpona PRA vyjadřuje vzdálenou příbuznost přes několik nebo mnoho generací:

  • patro = otec → prapatro = praotec (vzdálený zakladatel rodu, kmene nebo národa)
  • filo = syn → prafilo = prasyn (vzdálený příbuzný pocházející od jisté osoby)

Často se slova prapatroj a prafiloj používají v množném čísle (praotcové a prasynové) pro označení vzdálených předků nebo potomků, často bez rozlišení pohlaví (prapředkové a prapotomci).

U označení příbuzných se předpona PRA může kombinovat s předponami BO a GE.

RE

RE = "přijít nebo dát znova na stejné místo jako dřív, znova udělat nebo se stát takovým jako dřív, dělat nebo pořádat ještě jednou stejným nebo jiným způsobem". RE používáme jen u činných slov a vždy znamená způsob děje:

  • veni = přijít → reveni = vrátit se
  • doni = dát → redoni = vrátit, navrátit
  • brilo = záře → rebrilo = odraz světla
  • bonigi = udělat dobrým (co bylo špatné) → rebonigi = znovu udělat dobrým, opravit (co bylo nejdřív dobré, ale pak se pokazilo)
  • saniĝi = uzdravit se → resaniĝi = uzdravit se (být znova zdravý) [poznámka: v češtině není rozdíl tak výrazný]
  • diri = říct → rediri = zopakovat, odvětit
  • trovi = najít, nalézt → retrovi = znova najít, znova nalézt (co bylo ztracené)
  • koni = znát → rekoni = znova poznat, rozpoznat, přiznat, uznat
  • turni = otočit → returni = otočit nazpět (opačným směrem)
  • ree = znovu, opět

Některá slova s předponou RE vznikla pod vlivem národních jazyků, proto mají poněkud nelogický smysl. Např. reprezenti neznamená "znovu prezentovat", nýbrž "reprezentovat, jednat něčím jménem, v zastoupení", resumi neznamená "znovu sečíst", nýbrž "shrnout, stručně vyjádřit podstatu věci". Tato a podobná slova v esperantu nepovažujeme za slova s předponou RE, nýbrž za slova utvořená z kořenů REPREZENT, RESUM atd. Slova returni a především returna a returne se dříve používala ve významu návratu, dnes je používáme jen v případě skutečného otáčení.

Zpět na začátek