Přejít k obsahu

Co je esperanto?

Je to jazyk, který se velmi hodí pro mezinárodní komunikaci.

Esperanto?

"Vnitřní myšlenkou esperanta je: na neutrálních jazykových základech odstranit překážky mezi národy a navyknout lidi na to, aby každý viděl ve svém bližním jen člověka a bratra."

L. L. Zamenhof, 1912

Esperanto vzniklo díky polskému lékaři a filologovi Ludvíku Lazaru Zamenhofovi, který se při tvorbě gramatiky inspiroval evropskými jazyky. Slovní zásoba čerpá především z románských jazyků, přestože v ní najdeme i slova germánského a jinojazyčného původu. První učebnice esperanta se objevila v roce 1887. Tento nově vytvořený jazyk vzbudil u lidí zájem, čímž začal přirozený proces vývoje esperanta v rámci komunit, které ho používaly v různých prostředích. Nově vzniklý jazyk podmínil i vznik nové kultury. O dvě desetiletí později se už našly první děti, s nimiž rodiče komunikovali v esperantu, první rodilí mluvčí esperanta. Esperanto vzniklo s cílem komunikovat na mezinárodní úrovni, později se kreolizovalo a dnes je jazykem diaspory lidí hovořících tímto jazykem.

Základ slovní zásoby představují slova indoevropských jazyků. Cílem tvůrce bylo vybrat slova, která se dají jednoduše naučit. Gramatika esperanta má aglutinační rysy, podobně jako turecké a ugrofinské jazyky, a zároveň rysy izolačních jazyků, jako je mandarínská čínština a vietnamština, tj. jeden morfém může představovat jedno slovo. Gramatika esperanta je velmi pravidelná, nová slova vznikají spojováním kořenů slov a přibližně čtyřiceti afixů (např. z kořene slova san- (zdravý) se dá vytvořit: malsana („nemocný”), malsanulo („nemocný člověk”), gemalsanuloj („nemocní lidé obou pohlaví”), malsanulejo („nemocnice”), sanigilo („medicína”), saniĝinto („osoba, která se zotavila”), sanigejo („místo na léčení”), malsaneto („lehká nemoc”), malsanego („vážná nemoc”), malsanegulo („velmi nemocný člověk”), sanstato („zdravotní stav”), sansento („zdravotní stav”), sanlimo („zdravotní omezení”), malsankaŭzanto („patogen”), kontraŭmalsanterapio („terapie na vyléčení nemoci” atd.). Základní slovní druhy (podstatná jména, slovesa, přídavná jména a příslovce) mají přesně dané koncovky, proto se dají jednoduše rozeznat. Pravidelnost esperanta pomáhá při rychlém osvojování si tohoto jazyka a jeho schopnost neustále vytvářet nová slova z něj dělá jeden z nejproduktivnějších jazyků. Neomezená produktivita slov v esperantu umožňuje pojmenovat v podstatě všechny nové nebo potenciální entity. Pokud by se v esperantu napsal román o fiktivních Marťanech, kteří mají tvar stolu, mohli by se nazvat tablo („stůl”), tablino („žena stolu”), tablido („potomek stolu”) apod. Pokud bychom chtěli pojmenovat člověka, který chodí pozpátku, mohl by to být inversmarŝanto („pozpátku-chodící”), lék na dogmatismus maldogmigilo („oddogmatizovač”) atd.

Důležité znaky esperanta

Základní myšlenka esperanta je podpořit toleranci a úctu mezi lidmi různých národů a kultur. Komunikace je přece podstatná část vzájemného porozumění a jestliže se uskutečňuje pomocí mezinárodního jazyka, pomáhá k pocitu, že lidé se setkávají za rovných podmínek a v úctě jednoho k druhému.

Mezinárodní

Esperanto je užitečné hlavně pro komunikaci mezi lidmi různých národů, kteří nemají společný mateřský jazyk.

Neutrální

Nenáleží žádnému zvláštnímu národu ani zemi, proto funguje jako jazyk neutrální.

Rovnoprávné

Při používání esperanta se člověk cítí rovnocennější z jazykového hlediska ve srovnání s užíváním například angličtiny při komunikaci s rodilým mluvčím.

Relativně snadné

Díky struktuře a stavbě jazyka je obvykle mnohem snadnější ovládnout esperanto ve srovnání s cizím národním jazykem.

Živoucí

Esperanto se vyvíjí a žije stejně jako jiné jazyky a lze jím vyjádřit všechny aspekty lidského myšlení a cítění.

Spravedlivé

Každý, kdo se učí esperanto, má velkou šanci dosáhnout vysoké úrovně a pak, z jazykového úhlu pohledu, komunikovat rovnocenně s ostatními, nezávisle na jazykovém pozadí.

Dějiny

  • 1878

    Byla dokončena první velmi jednoduchá verze esperanta, kterou Zamenhof nazval Lingwa Uniwersala. Byla výrazně odlišná od moderní podoby esperanta.

  • 1887

    Zamenhof ve spolupráci s manželkou vydal knihu Unua Libro, která představila moderní esperanto.

  • 1889

    První časopis v esperantu, La Esperantisto, byl vydán v Norimberku. Byl založen první klub esperanta.

  • 1905

    Prvního Světového kongresu esperanta v Boulogne-sur-Mer se zúčastnilo 688 lidí.
    Byla vydána kniha Fundamento de Esperanto.

  • 1908

    Byl založen Světový esperantský svaz (Universala Esperanto-Asocio).

  • 1954

    UNESCO navázalo oficiální vztahy se Světovým esperantským svazem (Universala Esperanto-Asocio). První usnesení UNESCO.

  • 1985

    Druhé usnesení UNESCO. UNESCO vyzvalo členské státy OSN, aby přidaly esperanto do školních osnov.

  • 1987

    6000 esperantistů se účastnilo 72. Světového kongresu ve Varšavě při příležitosti 100. výročí esperanta.

  • 2002

    Bylo spuštěno lernu! – největší bezplatný web pro výuku esperanta.

  • 2008

    Esperantská Wikipedie, největší online encyklopedie, dosáhla 100 000 článků.

  • 2009

    Mezinárodní esperantské zkoušky lze absolvovat na třech úrovních (B1, B2 a C1). Podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky jsou hodnoceny 4 základní dovednosti: čtení a poslech s porozuměním, písemný a mluvený projev.

  • 2012

    Překladač Google přidal esperanto jako svůj 64. jazyk.

  • 2015

    Duolingo zveřejnilo kurz esperanta pro mluvčí angličtiny.

  • 2016

    Vyšla nová verze lernu!.

Esperanto je...

  • Část 1

    Esperanto je jazyk vhodný pro všechno.

  • Část 2

    Esperanto je jazyk mnoha tváří.

  • Část 3

    Esperanto je jazyk používaný mnoha způsoby.

  • Část 4a

    Esperanto je jazyk, který se dá naučit a který stojí za to se učit.

  • Část 4b

    Esperanto je jazyk, který se dá naučit a který stojí za to se učit.

  • Část 5

    Esperanto je jazyk s pestrým hnutím.

  • Část 6

    Esperanto je jazyk budoucnosti.

Gramatika

Abeceda

Tohle je esperantská abeceda. Každé písmeno zní vždycky stejně a hláskování je zcela pravidelné. Klikněte na příklady pro poslech výslovnosti (je stejná jako v češtině).

  • Aa ami milovat
  • Bb bela hezká
  • Cc celo cíl
  • Ĉĉ ĉokolado čokoláda
  • Dd doni dát
  • Ee egala rovný, rovnocenný
  • Ff facila snadný, jednoduchý
  • Gg granda velký
  • Ĝĝ ĝui užívat si
  • Hh horo hodina
  • Ĥĥ ĥoro sbor
  • Ii infano dítě
  • Jj juna mladý
  • Ĵĵ ĵurnalo noviny
  • Kk kafo káva
  • Ll lando země
  • Mm maro moře
  • Nn nokto noc
  • Oo oro zlato
  • Pp paco mír
  • Rr rapida rychlý
  • Ss salti skákat
  • Ŝŝ ŝipo loď
  • Tt tago den
  • Uu urbo město
  • Ŭŭ aŭto auto
  • Vv vivo život
  • Zz zebro zebra

Podstatná jména

Všechna podstatná jména v esperantu končí na -o. (Podstatná jména jsou jména lidí, věcí, zvířat, činů.)

  • domo dům
  • libro kniha

Množné číslo

Pro vytvoření množného čísla se jednoduše přidá -j:

  • domoj domy
  • libroj knihy

Předmět

V esperantu je přímý předmět vyznačen přidáním -n. To nám dovoluje, abychom změnili pořádek slov ve větě, aniž bychom změnili její význam. (Přímý předmět je to, co je přímo závislé na ději.)

  • La hundo amas la katon Pes miluje kočku.
  • La kato amas la hundon Kočka miluje psa.

Přídavná jména

Všechna přídavná jména v esperantu končí na -a. (Přídavná jména jsou užívána pro popis podstatných jmen.)

  • alta vysoký
  • bela hezká

Předpony

Podívejte se! Přidáním mal- na začátek slova se mění jeho význam v opačný.

  • malalta nízký
  • malbela ošklivá

mal- je příklad předpony. Předpona se vkládá před slovo, aby došlo k vytvoření nového slova. V esperantu existuje 10 různých předpon.

Přípony

Je také mnoho způsobů, jak vytvořit nová slova pomocí speciálních přípon. Například -et- něco zmenšuje.

  • dometo domek
  • libreto knížka

-et- je příklad přípony. Přípona se vkládá za slova, aby se vytvořila slova nová. V esperantu existuje 31 různých přípon.

Slovesa

Slovesa jsou samozřejmě velmi důležitá. Určitě jste si všimli, že v esperantu jsou velmi snadná. (Slovesa vyjadřují průběh děje nebo stav.)

  • ludi hrát (si)
  • ridi smát se

Slovesné tvary

Infinitivy končí na -i. Slovesa v přítomnosti vždycky končí na -as, v minulosti na -is a v budoucnosti na -os. Nepravidelná slovesa neexistují!

  • mi estas jsem
  • mi estis byl jsem
  • mi estos budu
  • vi estas jsi, jste
  • vi estis byl jsi, byl jste, byli jste
  • vi estos budeš, budete
  • li estas (on) je
  • li estis byl
  • li estos (on) bude
  • ŝi estas (ona) je
  • ŝi estis byla
  • ŝi estos (ona) bude
  • ĝi estas (ono) je
  • ĝi estis bylo
  • ĝi estos (ono) bude
  • ni estas jsme
  • ni estis byli jsme
  • ni estos budeme
  • ili estas jsou
  • ili estis byli, byly, byla
  • ili estos budou

Příslovce

Koncovkou -e se tvoří příslovce. (Příslovce jsou slova, která popisují slovesa.)

  • silente tiše, potichu
  • rapide rychle

Chcete se naučit víc?

Začít se učit

Zpět na začátek