Přejít k obsahu

AĈ = špatná kvalita, nevhodnost, bezcennost

  • domodomaĉo = dům - barabizna
  • ĉevaloĉevalaĉo = kůň - herka
  • babilibabilaĉi = povídat si - žvanit, kecat
  • aĉa = nekvalitní, nevhodný, bezcenný

AD = trvalý nebo vícekrát opakovaný děj

  • uzouzado = použití - užívání
  • vizitivizitadi = navštívit - navštěvovat
  • konstruokonstruado = stavba (stavební styl, postavená věc, čin stavění) - stavění, budování (dlouhodobá práce na stavbě)
  • martelo (ilo) → martelimartelado = kladivo - bušit kladivem, tepat - bušení kladivem, tepání
  • reĝoreĝireĝado = král - kralovat - kralování

Pokud chceme vyjádřit děj jako jednotlivý čin, nemůžeme použít AD, nýbrž jiný prostředek: martelado (bouchání kladivem) → martelbato = jeden úder kladivem; brosado (kartáčování) → brostiro = jeden tah kartáčem

AĴ = "(konkrétní) věc".

  • bela = krásný → belaĵo = (konkrétní) krásná věc
  • utila = užitečný → utilaĵo = (konkrétní) užitečná věc
  • dolĉa = sladký → dolĉaĵo = sladkost
  • nova = nový → novaĵo = novinka
  • fari = dělat, vykonávat → faraĵo = výrobek
  • desegni = kreslit, rýsovat → desegnaĵo = kresba, výkres
  • kreski = růst → kreskaĵo = něco, co roste; rostlina
  • kovri = krýt, zakrýt → kovraĵo = kryt, pokrývka
  • amuzi = bavit, pobavit → amuzaĵo = zábavná věc
  • havi = mít → havaĵo = majetek
  • trinki = pít → trinkaĵo = nápoj
  • konstruo = stavba, výstavba, způsob výstavby → konstruaĵo = stavba, budova
  • lignolignaĵo - dřevo - dřevěný výrobek
  • araneoaraneaĵo = pvaouk - pavučina
  • azenoazenaĵo = osel - oslovská pitomost (volovina, kravina)
  • ĉirkaŭ = okolo → ĉirkaŭaĵo = okolí, prostředí
  • post = po, za → postaĵo = zadek, záď, zadní část
  • sen senco = beze smyslu → sensencaĵo = nesmysl, hloupost
  • kokido = kuře → kokidaĵo = kuřecí maso, jídlo z kuřete
  • ovo = vejce → ovaĵo = vaječné jídlo
  • glacio = led → glaciaĵo = zmrzlina
  • aĵo = věc, předmět, konkrétní záležitost

Někdy je možno přidat příponu příčestí kvůli větší přesnosti: draŝataĵo (obilí, které je práce mláceno), draŝitaĵo (obilí, které už je vymlácené), draŝotaĵo (obilí, které teprve hodlají vymlátit), brulantaĵo (něco, co právě hoří), brulintaĵo (něco, co už hořelo a shořelo). Většinou ale AĴ plně dostačuje.

AN

AN = "člen skupiny, obyvatel místa, stoupenec nauky, osoba náležející k místu" apod.

  • klubo = klub → klubano = člen klubu
  • Eŭropo = Evropa → Eŭropano = Evropan
  • IndonezioIndoneziano = Indonésie - Indonésan
  • vilaĝo = vesnice → vilaĝano = vesničan
  • Islamo = islám → Islamano = muslim
  • respubliko = republika → respublikano = republikán
  • ŝipo = loď → ŝipano = lodník
  • estraro = představenstvo → estrarano = člen představenstva
  • sama lando = stejná země → samlandano = krajan
  • ano = člen spolku, stran, rodiny, církve, města apod.; aniĝi přihlásit se, vstoupit do spolku, stát se členem

AR

AR = "celek nebo skupina více stejnorodých věcí nebo jevů"

  • homo = člověk → homaro = lidstvo
  • birdo = pták → birdaro = ptactvo
  • gazeto = noviny → gazetaro = tisk
  • verkoverkaro = dílo (jednotlivé) - dílo (celoživotní, všechna díla jednoho autora)
  • estro = vedoucí → estraro = vedení, představenstvo
  • arbo = strom → arbaro = les
  • haro = vlas → hararo = vlasy (všechny vlasy na něčí hlavě)
  • ŝafoŝafaro = ovce - všechny ovce jednoho majitele nebo na jednom místě
  • meblomeblaro = jeden kus nábytku - nábytek v celé místnosti či v celém domě
  • altaj montojaltmontaro = vysoké hory - velehory (masiv vysokých hor)
  • vorto = slovo → vortaro = slovník
  • horo = hodina → horaro = rozvrh hodin, jízdní řád, harmonogram
  • ŝtupetoŝtupetaro = příčel (schůdek, stupeň) - žebřík (dvě tyče s řadou příčlí) (= eskalo)
  • vagonovagonaro = vagon, vůz - vlak, vlaková souprava tažená lokomotivou (= trajno)
  • aro = skupina, dav, zástup, stádo apod.

ĈJ

Pomocí přípony ĈJ tvoříme zdrobněliny mužských jmen. Před ĈJ dáváme zkrácený tvar jména – obvykle necháváme asi 1 až 5 písmen:

  • JohanoJohanĉjo nebo Joĉjo = Jan - Jeník, Honzík
  • VilhelmoVilhelĉjo nebo Vilheĉjo nebo Vilĉjo nebo Viĉjo = Vilém - Vilík, Vilda, Vilímek
  • papagoPapĉjo = papoušek - Papík (mazlivé slůvko pro papouščího samečka)
  • PatroPaĉjo = otec - táta, tatínek
  • OnkloOĉjo = strýc - strejda, strýček
  • FratoFraĉjo = bratr - bratříček, bráška

ĈJ, stejně jako NJ je trochu zvláštní přípona, protože nezačíná samohláskou a je možné zkrátit u ní kořen. Někdy je možné naopak přidal i příponu UL, pokud by to umožnilo hezčí tvar: PetroPetruloPetruĉjo apod. Není to ovšem tradiční ani logické, jenže u mazlivých slůvek tradice, logika ani gramatika nehrají velkou roli, dokonce lze tvořit mazlivá slůvka i výpůjčkami z jiných jazyků.

EBL

EBL = "může být uděláno". EBL lze použít jen u tranzitivních sloves.

  • manĝi = jíst → manĝebla = jedlý
  • nombrinombrebla = počítat - počitatelný
  • malhavimalhaveblanemalhavebla = postrádat - postradatelný - nepostradatelný, nutný
  • komprenikompreneble = pochopit - pochopitelně (zkrácená forma od memkompreneble = samozřejmě)
  • esperiespereble = doufat - snad, doufejme (je možno doufat)
  • supozisupozeble = předpokládat - asi, pravděpodobně (co se dá předpokládat)
  • eble = možná, snad; eblo = možnost (něco, co je možné); ebleco = možnost (vlastnost něčeho možného)

Někdy se používá EBL (a někdy také IND a END) po slovesech, která jsou normálně nepřchodná, ale občas mohou mít přímý předmět:

  • iriirebla = jít - schůdný
  • loĝiloĝebla = bydlet - obyvatelný

Normálně se říká iri sur/laŭ vojo (jít po cestě) a loĝi en domo (bydlet v domě), ale lze použít i akuzativ iri vojon a loĝi domon (proto se dají použít i přípony, které se používají jen u přechodných sloves)

EC

EC = kvalita nebo stav (něčeho nebo někoho). EC vždy poukazuje na něco abstraktního (na kvalitu nebo stav).

  • bono = dobro (abstraktní idea dobra) → boneco = dobrota, správnost (dobro jako kvalita něčeho nebo někoho)
    • Vi estos kiel Dio, vi scios bonon kaj malbonon. - Budete jako Bůh, budete znát dobro i zlo (Budete jako Bůh znát dobré i zlé).
    • Ili admiris la bonecon de lia ago. - Obdivovali ušlechtilost (dobrotu) jeho činu.
  • ruĝo = červeň (barva) → ruĝeco = červenost (stav být červený)
    • Ŝiaj blankaj vangoj estis kolorigitaj de freŝa ruĝo. - Její bílé tváře byly obarveny čerstvou červení.
    • La ruĝeco de ŝiaj vangoj malkaŝis ŝiajn sentojn. - Červenost jejích tváří prozrazovala její city.
  • longo = délka (vodorovný rozměr, který má každá konkrétní věc) → longeco = délka (vlastnost něčeho dlouhého, mít hodně délky)
    • Ni mezuris la longon de ĝiaj kruroj, kaj trovis, ke ili estas tre mallongaj. - Měřili jsme délku jeho nohou a zjistili jsme, že jsou velmi krátké.
    • La longeco de ĝiaj kruroj tre surprizis nin. - Délka jeho nohou nás velmi překvapila.

      Nohy byly překvapivě dlouhé.

  • rapido = rychlost (vzdálenost uražená za časovou jednotku - vše, co se pohybuje, má nějakou rychlost) → rapideco = rychlost (vlastnost něčeho, co se pohybuje velmi rychle)
    • La rapido de la aŭto estis nur 20 kilometroj en horo. - Rychlost toho auta je jen 20 km za hodinu.
    • La aviadilo pasis kun fulma rapideco. - Letadlo prolétlo s bleskovou rychlostí.
  • homohomeco = člověk - lidskost
  • granda animograndanimeco = velká duše - velkodušnost (ušlechtilost)
  • korektokorekteco = korekce, oprava - korektnost (správnost, bezchybnost)
  • unuunueco = jeden - jednota, jednotnost (vlastnost skupiny jednající jako jeden celek)
  • unuaunuaeco = první - prvenství
  • estontaestonteco = budoucí - budoucnost (budoucí doba). Slovo estonto by normálně mělo označovat osobu jako všechna příčestí v podobě podstatného jména, avšak v tomto případě se používá jako zkrácená podoba estonteco a znamená také budoucnost.
  • pasintapasinteco = minulý - minulost
  • infanoinfaneco = dítě - dětství (= infanaĝo)
  • eco vlastnost, kvalita

Pod vlivem národních jazyků se EC někdy používá trochu nelogicky: Bedaŭrinde mi ne havas la eblecon tion ĉi fari. (Bohužel nemám možnost to udělat. Tady nejde o vlastnost, ale o konkrétní situaci (eblo, eblaĵo). Řekněte jako Zamenhof: Bedaŭrinde mi ne havas la eblon tion ĉi fari.. Pokud budete někdy váhat mezi ebleco a eblaĵo, zvolte raději eblo což je jejich společná forma a sotva může být mylná.

EC může mít i koncovku nejen O, nýbrž i A nebo E, případně koncovky slovesné. Takové odvozeniny znamenají "podobný, podobně, vypadající jako, stejným způsobem jako".

  • ligneca paperoligneca papero{2} = dřevitý papír, vypadající částečně jako dřevo
  • Ni havas amikecajn rilatojn kun ili. = Ni rilatas kvazaŭ ni estus amikoj. - Ni havas amikecajn rilatojn kun ili. = Máme téměř přátelské vztahy (jako bychom byli přátelé)

Pro větší názornost lze příponu EC nahradit složeninami s ŝajna, simila, maniera nebo stila. Jindy forma s ...eca znamená "mající vztah k takové vlastnosti, týkající se dotyčné vlastnosti": testo pri patreco = test na otcovství (test má zjistit, kdo je otcem)

EG

EG = "(nej)vyšší stupeň, (nej)větší druh".

  • domo = dům → domego = (hodně) velký dům
  • varma = teplý → varmega = horký
  • bone = dobře → bonege = skvěle
  • krii = křičet → kriegi = (velmi) hlasitě křičet
  • ŝati = mít rád(a) → ŝategi = mít velmi rád(a)
  • dankon! = děkuji! → dankegon! = moc děkuji!
  • tre = velmi → treege = nesmírně, neskonale, ohromně, náramně
  • pordo = dveře → pordego = vrata, brána
  • granda = velký → grandega = obrovský
  • piedo = noha (od kotníku dolů) → piedego = tlapa (velká, nebezpečná; lidská, zvířecí)
  • manĝi = jíst → manĝegi = cpát se, žrát
  • ege = převelice, silně, intenzívně, extrémně

EJ

EJ = "místo, prostor, dům, místnost apod. vyhrazené pro něco". To, co je před EJ, je vždy to, co se děje nebo nachází v tom místě.

  • lerni = učit se → lernejo = škola
  • dormidormejo = spát - ložnice (pokoj na spaní)
  • elirielirejo = vyjít - východ (dveře nebo průchod, kterými lze vyjít)
  • redaktiredaktejo = redigovat - redakce, redakční místnost, kde se rediguje (např. časopis)
  • akceptiakceptejo = přijmout - příjem, recepce (místo, kde je člověk přijímán, v hotelu, na kongrese apod.)
  • necesanecesejo = nutný - záchod (místo, kde se koná nutná činnost, kterou se lidé ostýchají jmenovat přímo, totiž vyměšovat moč nebo stolici)
  • preĝi (modlit se) → preĝejo modlitebna. Tradičně se používá pro křesťanský kostel, kdežto u jiných náboženství máme speciální termíny: moskeo (mešita), sinagogo (synagoga), templo (chrám). Ovšem i pro křesťanský kostel existuje oborný termín kirko, který se ale moc nepoužívá. Samotné preĝejo znamená jakoukoliv modlitebnu, v případě potřeby je možno upřesnit: Kristana preĝejo, Islama preĝejo, Hinduisma preĝejo apod.
  • ĉevaloĉevalejo = kůň - konírna
  • malliberomalliberejo = nesvoboda - vězení
  • libro = kniha → librejo = knihkupectví, knihovna
  • rizorizejo = rýže - rýžové pole
  • herboherbejo = tráva - louka
  • tajlorotajlorejo = krejčí - krejčovská dílna
  • ministroministrejo = ministr - budova ministerstva
  • malsanulomalsanulejo = nemocný, pacient - nemocnice, špitál (= hospitalo)
  • TTT (la Tut-Tera Teksaĵo, vyslov "to to to") → TTT-ejo ("to-to-to-ejo") = www - konkrétní webová adresa
  • ejo = místo určené pro speciální činnost nebo účel

Pokud se jedná o továrnu nebo něco podobného, je lépe použít přesnější složené výrazy: tabakfarejo = výrobna tabákových výrobků, ŝtalejo nebo ŝtalfabriko = ocelárna, gisejo nebo gisfabriko = výrobna litiny a litinových odlitků

EM

EM = sklon k něčemu

EM nejčastěji ukazuje, že něco ze své přirozenosti často nebo trvale má tendenci k určitému chování, k něčemu inklinuje:

  • timitimema = bát se - bázlivý
  • manĝimanĝema = jíst - mající rád jídlo, kdo rád a hodně jí
  • komprenikomprenema = pochopit - chápavý
  • venĝivenĝema = mstít se - mstivý
  • purapuripurema = čistý - být čistý - čistotný

Někdy se ovšem EM používá i pro pomíjivé nebo náhodné přání či potřebu:

  • Ŝi sentis fortan manĝemon. (= ... fortan malsaton.) - Cítila silnou chuť jíst (= silný hlad).
  • Subite li fariĝis terure dormema. (= ... terure dorme laca.) - Najednou byl strašně ospalý (= strašně unavený)

Případně je možné tvořit složeniny s příponovým slovem vola (chtivý): manĝivola (toužící jíst, u zvířat: žravý), venĝovola (toužící po pomstě, mstivý). Avšak normálně stačí EM.

Některá slova s EM ukazují schopnost:

  • produktiproduktema = produkt, výrobek - produktivní, schopný hodně produkovat
  • kreikreema = tvořit - tvůrčí, tvořivý

Lze také použít složeniny s pova nebo kapabla: produktipova, kreokapabla. Ale většinou přípona EM je dostatečně jasná.

U některých slov EM vyjadřuje, že pro svou přirozenost jsme něčím ohroženi, že riskujeme něco, co nechceme.

  • erarierarema = mýlit se - omylný (snadno se dopouštějící chyb)
  • mortimortema = zemřít - smrtelný (ohrožený smrtí, kdo jednou zemře)

Občas tvoříme odvozeninu s EM i od jiného slova než slovesa:

  • gastogastema = host - pohostinný (nakloněný hostům)
  • la sama seksosamseksema = stejné pohlaví - homosexuální, nakloněný stejnému pohlaví

Protože "gasti" znamená "být hostem, být na návštěvě", gastema by logicky mělo spíše znamenat člověka, který rád chodí po návštěvách a nechává se hostit. Pokud máme na mysli opačný význam (hostit někoho), můžeme použít logičtěji složeninu s ama (mající rád): gastama (mající rád hosty), samseksama (mající rád stejné pohlaví). Na druhé straně AM je silnější než EM.

Slova s příponou EM mají nejčastěji tvar přídavného jména, ale mohou mít i ostatní koncovky. U podstatných jmen se dříve přidávala i přípona EC: manĝemeco (láska k jídlu, hltavost, žravost), timemeco (ustrašenost), ale nyní se považuje za zbytečnou, protože EM vyjadřuje myšlenku dostatečně: manĝemo, timemo. Před UL se naopak vynechává EM, pokud je význam jasný: timemulotimulo, drinkemulodrinkulo.

EM se dá použít i jako obyčejný kořen: emo - chuť něco udělat (okamžitý sklon k něčemu), ema - mající chuť něco udělat

END

END = co musí být uděláno. Používá se jen u přechodných sloves.

  • pagipagenda = platit - splatný (co musí být zaplaceno)
  • respondirespondenda = odpovědět - co musí být zodpovězeno

ER

ER = "velmi malá část celku". ER používáme, když se něco skládá z mnoha stejnorodých částeček. To, co stojí před ER, vždy znamená celek, který částečky vytváří.

  • sablo = písek → sablero = zrnko písku
  • neĝo = sníh → neĝero = sněhová vločka
  • mono = peníze → monero = mince (pro bankovku jsou slova monbileto a monpapero)
  • fajro = oheň → fajrero = jiskra (pro elektrickou jiskru je i slovo sparko)
  • ero = malá částečka něčeho

ER vyjadřuje jednu s mnoha stejných částeček, z nichž je složen celek. Pokud se jedná o části různé nebo příliš individuální, nepoužíváme ER, nýbrž PART: mondoparto (≈ kontinento) (světadíl, zhruba kontinent), landparto (část země, kraj), korpoparto (část těla), parto de libro (část knihy). Pokud se jedná o odlomenou nebo odtrženou část, používáme PEC: Mi disŝiris la leteron kaj disĵetis ĝiajn pecetojn en ĉiujn angulojn de la ĉambro.

ESTR

ESTR = osoba, která vede a rozhoduje. Přidává se k označení místa, které vede, nebo k záležitosti, kterou vede.

  • ŝipoŝipestro = loď - kapitán lodi
  • imperioimperiestro = imperium, říše - imperátor, císař
  • grupogrupestro = skupina - vedoucí skupiny
  • urbourbestro = město - starosta města
  • lernejolernejestro = škola - ředitel školy
  • centcentestro = sto - setník (velitel setniny, stovky vojáků)
  • estro = vedoucí, šéf s rozhodující pravomocí

ET

ET = "(nej)nižší stupeň, (nej)menší druh".

  • domo = dům → dometo = domek, domeček
  • varma = teplý → varmeta = vlažný
  • babilibabileti = povídat si - trošku si popovídat
  • iomiomete = málo - maličko
  • ŝtrumpoŝtrumpeto = punčocha - ponožka (krátká punčocha)
  • ridi = smát se → rideti = usmívat se
  • patropatreto = otec - tatík, tatíček
  • mano = ruka → maneto = ručka, ručička
  • eta = malý, drobný; etigi = zmenšit, zdrobnit; etulo = drobeček, dítě

Někdy se ET používá i jako předpona se speciálním významem:

  • burĝoetburĝo = buržoa, měšťák - maloměšťák
  • fingroetfingro = prsten - malíček

ID

ID - potomek, mládě. Hlavní slovo říká, jaké mládě.

Běžně se ID používá u jmen zvířat. V tom případě označuje nedospělého jedince, mládě příslušného zvířecího druhu.

  • bovobovido = skot - tele
  • kokokokido = kur - kuře
  • ranoranido = žába - pulec
  • ido = mládě

Někdy se ID používá i pro mladou rostlinku: arboarbido = sazenice stromku

U lidí ID vyjadřuje potomka bez ohledu na věk. Proto se používá u titulů a historických jmen.

  • reĝoreĝido = král - kralevic
  • TimuroTimuridoj = Timur - Timurovci
  • IzraeloIzraelido = Izrael - Izraelita (potomek člověka Izraela); Izraelano = obyvatel Izraele

Někdy se ID používá obrazně u názvů zemí nebo jazyků:

  • landolandido = země - rodák, domorodec
  • LatinoLatinida lingvo = latina - latinský (románský) jazyk (nástupnický, vzniklý z latiny)

IG

IG = "učinit něco nějakým". To, co stojí před IG, vždy znamená výsledek takového činu.

  • akra = ostrý → akrigi = brousit, nabrousit, ostřit, naostřit
    • Mi akrigas mian tranĉilon. - Brousím svůj nůž.
  • longa = dlouhý → longigi = prodloužit
    • La kunveno devus esti mallonga, sed la multaj demandoj longigos ĝin. - Schůzka by měla být krátká, ale ta spousta otázek ji prodlouží.
  • pli longaplilongigi = delší - prodloužit (učinit delším)
    • Ni devis plilongigi nian viziton en Hindujo. - Museli jsme prodloužit svou návštěvu Indie.

Příponu IG můžeme přidat i k dějovému kořeni (který je normálně slovesem), což pak znamená přimět jinou bytost, aby provedla příslušný čin. Přímým předmětem slovesa s příponou IG je v takovém případě to, co by bylo podmětem původního slovesa.

Je možné vyjít z nepřechodného slovesa:

  • sidisidigi = sedět - posadit někoho
    • Li sidigis sian infanon sur seĝon. - Posadil své dítě na židli.

Je také možné vyjít z přechodného slovesa. Přímým předmětem slovesa s příponou IG je pak buď podmět původního slovesa nebo jeho přímý předmět:

  • komprenikomprenigi = rozumět - dát na srozuměnou, naznačit, vysvětlit
    • Mi finfine sukcesis komprenigi lin, ke li devas iri hejmen. - Konečně se mi podařilo dát mu najevo (přimět ho, aby pochopil), že má jít domů.
    • Mi ne povis komprenigi la ŝercon al li. - Nemohl jsem mu ten žert vysvětlit.

Příponu IG je možno připadat i ke kořeni, který je normálně podstatným jménem.

Takové sloveso s příponou IG znamená, že se předmět stává tím, co naznačuje kořen, nebo se stává podobným, nebo že předmět vykonává činnost s ním spojenou.

  • edzoedzigi = manžel - oženit (udělat z někoho manžela)
    • Li edzigis sian filon al riĉa fraŭlino. - Oženil svého syna s bohatou dívkou (slečnou).
  • pintopintapintigi = hrot, špička - špičatý - zašpičatit, vyhrotit, ořezat do špičky (učinit špičatým, vytvořit hrot)
    • Se vi volas skribi, vi devas unue pintigi vian krajonon. - Chceš-li psát, musíš si nejdříve ořezat tužku do špičky.
  • flamoflamiflamigi = plamen - plápolat - zapálit, rozdmýchat plamen
    • Petro flamigis la fajron per forta blovado. - Petr rozdmýchal oheň silným foukáním.

Příponu IG lze použít i předložkového větného členu.

  • en (la) domoendomigi = v domě - dát do domu
    • Kiam komencis pluvi, ŝi rapide endomigis la infanojn. - Když začalo pršet, rychle uspala děti.
  • sen vestosenvestigi = bez oděvu - svléknout (někoho)
    • Janjo estis senvestigita kaj endormigita. - Janička byla svlečena a uspána.

Opakem sen...igi by teoreticky mělo být kun...igi, ale taková slova se normálně nepoužívají, protože mnoho obyčejných sloves má stejný význam: maski = "kunmaskigi" (zamaskovat), vesti = "kunvestigi" (obléci). Jako alternativu k sen...igi lze použít předponu MAL bez IG: malvesti = senvestigi (svléci), malmaski = senmaskigi (odmaskovat). Senfortigi je víceméně stejné jako malfortigi (oslabit). Opakem senfortigi je teoreticky "kunfortigi" (posílit). Říká se však prostě fortigi.

Příponu IG lze přidat i k předponám a píponám.

  • forforigi = pryč - odstranit
    • Per forta lesivo ŝi sukcesis forigi la nigrajn makulojn. - Silným čisticím prostředkem se jí podařilo odstranit černé skvrny.
  • alaligi = k, ke, ku - přidat, přiložit
    • Ili baldaŭ discipline aligos siajn fortojn al tiu komuna granda armeo. - Brzy ukázněně přiloží své síly k té společné velké armádě.

Pokud kořen nevyjadřuje kvalitu ani děj, pak je možné použít jen prosté sloveso nebo příponu IG, podle jazykové tradice: konfuzo = malordego → (zmatek) konfuzi = udělat zmatek, zmást, poplést Někdy se tradice rozhodla pro IG: grupogrupigi = skupina - seskupit. Jindy dala tradice prosté koncovce I a příponě IG rozdílný význam, i když oba výrazy vyjadřují vlastnost: kolorokolori = barva - zbarvit, dát něčemu svou barvu (např. obloha hladině jezera); kolorokolorigi = barva - obarvit, natřít barvou. Nelze ale požadovat, aby lidé vždy přesně rozlišovali tento jemný rozdíl, takže je nutno tolerovat, pokud je někdo používá jako synonyma (např.. kolori a kolorigi). Někdy prostá forma a přípona IG vyjadřují jiného činitele: lumolumi = světlo - svítit (vydávat světlo), ale; lumolumigi = světlo - rozsvítit něco (aby začalo svítit) nebo posvítit na něco (svítilna "lumas", kdo ji drží v ruce "lumigas"; lumigi lampon kaj lumigi groton per la lampo = rozsvítit lampu a osvítit tou lampou jeskyni); ordoordi nebo ordigi = uklidit, udělat pořádat, uspořádat. Nejčastěji se používá ordigi.

V některých případech tradice váhá mezi prostým tvarem a příponou IG. Přípona je důraznější, ale je tendence používat kratší tvary: loki/lokigi, arkivi/arkivigi, listi/listigi = umístit, archivovat, vytvořit seznam. Nebo: sulkigi la brovojn / sulki la brovojn = svraštit obočí.

Přípona IG se nejčastěji používá jako sloveso, ale můžeš ji potkat i jako jiný slovní druh: akrigo = ostření, naostření, akriga = ostřicí, sloužící k ostření, sidigo = usazení (někoho nebo něčeho), sidige = usazovacím způsobem, při usazování, edzigo = ženitba, oženění (někoho), edziga = ženitbový, týkající se ženitby.

IG se používá i jako obyčejný kořen: igi = učinit něco nějakým nebo přimět někoho něco udělat

IĜ = "stát se nějakým, změnit se nějak". To, co stojí před IĜ, vždy znamená výsledek takové změny.

  • pala = bledý, mdlý → paliĝi = zblednout
    • Li paliĝis pro la ŝoko. - Zbledl kvůli šoku.
  • longa = dlouhý → longiĝi = prodloužit se
    • La tagoj longiĝas, printempo alvenas. - Dny se prodlužují, jaro přichází.
  • pli longaplilongiĝi = učinit delším - prodloužit
    • Li asertas, ke post la vizito al la miraklisto lia kruro plilongiĝis. - Tvrdí, že po návštěvě kouzelníka se mu noha prodloužila.

Přídáme-li příponu IĜ k nepřechodnému slovesu, vyjádříme tím přechod k ději, tedy začátek děje podobně jako EK, ale obvykle je to začátek pozvolný a samovolný, téměř neuvědomělý:

  • sidisidiĝi = sedět - usednout
    • Li sidiĝis sur la sofo. - Usedl na pohovku.
  • estiestiĝi = být - vzniknout (začít být)
    • Estiĝis kverelo inter ili. - Vznikla mezi nimi hádka.
  • mortimortiĝi = zemřít - přijít o život (při neštěstí)
    • Mia onklo ne mortis per natura morto, sed li tamen ne mortigis sin mem kaj ankaŭ estis mortigita de neniu; unu tagon, promenante apud la reloj de fervojo, li falis sub la radojn de veturanta vagonaro kaj mortiĝis. - Můj strýc nezemřel přirozenou smrtí, ani se sám nezabil a ani nebyl nikým zabit; jednoho dne se procházel podél kolejí železniční tratě, spadl pod projíždějící vlak a přišel o život.

      Prosté morti znamená přechod (ze života ke smrti). Přípona IĜ vyjadřuje, že k tomu došlo nešťastnou náhodou.

Příponu IĜ můžeme použít i u přechodného slovesa a tím vzniká sloveso nepřechodné.

  • malfermimalfermiĝi = otevřít - otevřít se
    • La knabo malfermis la pordon. - Chlapec otevřel dveře.
    • La pordo brue malfermiĝis. - Dveře se hlučně otevřely.
  • turniturniĝi - otočit - otočit se
    • La knabo turnis sian kapon. - Chlapec otočil hlavu.
    • La tero turniĝas ĉirkaŭ sia akso. - Země se točí kolem osy.
  • ruliruliĝi - válet - valit se, hrnout se
    • Kiu rulas ŝtonon, al tiu ĝi revenos. - Kdo valí kámen, k tomu se vrátí.
    • Ili rulis sian ĉaron. - Valili svou káru (tlačili nebo táhli).
    • La vinberoj elpremite ruliĝadis sur la teron. - Hrozny se po vymačkání válely po zemi.
    • La veturilo ruliĝis tre rapide. - Vozík se rychle valil (hrnul, řítil).

Sloveso vytvořené příponou IĜ se často podobá slovesu v trpném rodě. Rozdíl je ten, že IĜ naznačuje, že se tak děje víceméně samovolně, neuvědoměle, nebo že nás původce děje nezajímá: Li estis naskita en Januaro. U trpného rodu si všímáme vykonaný děj (proto přípona IT): Li fariĝis naskita (Narodil se, stal se narozeným). Více pozornosti věnujeme narozenému (dítěti) než rodičce (matce).

Příponu IĜ můžeme přidat i podstatnému jménu. Pak takové sloveso znamená, že se podmět stává tím, co kořen vyjadřuje, nebo že se stává něčím podobným nebo že probíhá děj charakterizovaný kořenem.

  • edzinoedziniĝi = manželka - provdat se (stát se manželkou)
    • Ŝi edziniĝis kun sia kuzo. - Provdala se za svého bratrance.
  • pintopintapintiĝi = špička, hrot - špičatý - zašpičatit se
    • Malgraŭ liaj penoj la krajono ne pintiĝis. - Navzdory jeho snahám se tužka nazašpičatila.
  • flamoflamiflamiĝi = plamen - plápolat = zapálit se, vznítit se
    • Ligno fendita facile flamiĝas. - Naštípané dříví se snadno vznítí.

Také příponu IĜ je možné přidat k předložkovému větnému členu. Pokud má předložka význam místa místa, IĜ vyjadřuje pohyb, přemístění se.

  • en domoendomiĝi = v domě - vstoupit do domu, odebrat se do domu
    • Kiam la fulmotondro komenciĝis, ni tuj endomiĝis. - Když bouřka začala, hned jsme unikli do domu.
  • sen vestosenvestiĝi = bez šatů - svléknout se
    • Senhonte mi senvestiĝis antaŭ ili. - Beze studu jsem se před nimi svlékl(a).

Příponu IĜ lze použít i slůvek a přepon a přípon.

  • alaliĝi = k, ku - přihlásit se, přidat se, připojit se
    • Al lia antaŭa embaraso aliĝis nun iom da konfuzo. Ĉu vi jam aliĝis al la kongreso? - K jeho předchozím rozpakům se přidalo trochu zmatku. Přihlásil ses už na kongres?
  • senseniĝi = bez - zbavit se (zůstat bez něčeho)
    • Mi ne plu eltenas ilin, ni devas seniĝi je ili. - Už je nesnesu, musíme se jich zbavit.

IĜ se nejčastěji používá jako sloveso, ale může být i podstatným jménem, přídavným jménem nebo příslovcem: akriĝo = naostření se, akriĝa = ostřicí, sloužící k naostření, sidiĝo = usednutí, sidiĝe = usedaje, při usedání, edziĝo = ženitba, svatba edziĝa = ženitbový, svatební, unuiĝo = jednota.

Někdy přípona IĜO ukazuje výsledek při změně stavu.

IĜ se používá i jako obyčejný kořen: iĝi = stát se (někým nebo něčím)

IL

IL = nástroj, aparát, prostředek

  • segisegilo = řezat - pila (nástroj na řezání)
  • fosifosilo = kopat, hloubit - nástroj na kopání a hloubení (motyka, rýč, krumpáč apod.)
  • kudrikudrilo = šít - jehla
  • tonditondilo = stříhat - nůžky
  • ŝlosiŝlosilo = zamykat - klíč
  • manĝimanĝilo = jíst - příbor (v širším smyslu: nůž, vidlička, lžíce, hůlka, talíř, sklenička ap.)
  • sonorisonorilo = zvonit - zvonek
  • presipresilo = tisknout - tiskařský lis (pro tisk knih a časopisů)
  • komputikomputilo = počítat - počítač
  • aboniabonilo = předplatit - přihláška na předplatné
  • aliĝialiĝilo = přihlásit se - přihláška (např. na kongres)
  • kuracikuracilo = léčit - lék
  • ilo = nástroj, prostředek; ilaro = nářadí (sbírka nástrojů)

Přípona IL má velmi široký význam. Chceme-li se vyjádřit přesněji, použijeme raději složeninu s jiným kořenem: presmaŝino, transportaparato, vendaŭtomato = tiskařský stroj - transportní zařízení - prodejní automat. Ale často jednoduchá odvozenina pomocí IL stačí.

U některých slov s příponou IL je děj nevyjádřený, ale dá se pochopit podle dějového výsledku: fajrofajrilo = křesadlo (nástroj pro zapálení, ne pro hoření)

IN

IN = "rod ženský". Příponu IN lze použít jen u toho, co může mít pohlaví, konkrétně u lidí a zvířat. IN dělá ze slova slovo rodu ženského (a nahrazuje rod mužský, který slovo mohlo mít).

Přípona IN se přidává ke slovům, které označují mužského jedince. Příponou IN vzniká označení jedince ženského:

  • patro = otec → patrino = matka
  • viro = muž → virino = žena
  • knabo = kluk, chlapec → knabino = holka, dívka
  • avo = děd → avino = babička
  • reĝo = král → reĝino = královna

Příponu IN můžeme přidat i ke slovu pohlavně neutrálnímu, pak vzniká název jedince pohlaví ženského:

  • homohomino = člověk - člověčice, lidská samice (v zoologickém smyslu, nepoužívat v běžném významu žena)
  • aŭtoroaŭtorino = autor - autorka
  • pasaĝeropasaĝerino = pasažér - pasažérka
  • bestobestino = zvíře - zvířecí samice
  • mortintomortintino = zemřelý (nebožtík) - zemřelá (nebožka)

U neutrálních zvířecích jmen (které určují živočišný druh) se mužské pohlaví vyjadřuje kořenem VIR používaným jako předpona:

Existuje několik slov, která už jsou sama o sobě ženského rodu, a proto nepotřebují příponu IN: damo (dáma), nimfo (nymfa), matrono (matrona), putino (nevěstka, děvka - pozor, nejde o odvozeniu)

IN se používá i jako samostatný kořen: ino = ženská (u zvířat samice); investaĵo = ženské oblečení (lépe: ina vestaĵo, abychom se vyhnuli omylu s homonymním výrazem: investi - investaĵo = investovat - investice, investovaná částka, investovaný kapitál)

IND

IND = "stojí za to udělat". IND lze použít jen u přechodných sloves:

  • ami = milovat → aminda = hodný lásky, roztomilý
  • vidi = vidět → vidinda = stojící za vidění
  • miri = divit se, žasnout → mirinda = obdivuhodný, úžasný
  • bedaŭri = litovat → bedaŭrinde = naneštěstí, žel
  • inda = hodný něčeho, zasloužilý, hodnotný

ING

ING = držadlo, násadka, pochva, pouzdro. Kořen slova označuje věc, která se strká (aspoň částečně) do pouzdra vyjádřehého příponou ING.

  • glavoglavingo = meč - pochva měče
  • cigarocigaringo = doutník - špička (držadlo) na doutník
  • ŝraŭboŝraŭbingo = šroub - matice šroubu
  • ovoovingo = vajíčko - kalíšek na vajíčko (když se uvaří na měkko a pak vyjídá ze skořápky)
  • Samotné ingo označuje většinou pochvu, hlavně na meč, která kryje jeho ostří, ale dá se použít i pro jakoukoliv jinou podobnou ochranu; eningigi = zasunout, zastrčit do pochvy

ISM

ISM = doktrína, hnutí, systém, způsob jednání. Někdy ISM vyjadřuje jednotlivý příklad zvláštního způsobu chování. Význam této přípony se dost liší podle hlavního slova i podle tradice.

  • StalinoStalinismo = Stalin - stalinismus (politické názory a politický styl Stalina a jeho následovníků)
  • KristanoKristanismo = křesťan - křesťanství (náboženství křesťanů podle Ježíše Krista)
  • koloniokoloniismo = kolonie - kolonialismus (všimněte si, že v esperantu není vložena nepravidelná slabika -al-, výraz je pravidelný)
  • kapitalokapitalismo = kapitál - kapitalismus
  • alkoholoalkoholismo = alkohol - alkoholismus
  • diletantodiletantismo = diletant - diletantismus
  • patriotopatriotismo = patriot, vlastenec - patriotismus, vlastenectví
  • la Angla lingvoAnglismo = angličtina - anglismus (výraz typický pro angličtinu, převzatý do jiných jazyků)

IST

IST = "člověk, který se často něčím zabývá (možná profesně)". To, co je před IST, je vždycky to, čím se ten člověk zabývá.

Velmi časté je nedorozumění, že přípona IST označuje profesionála v nějakém oboru, její význam je širší:

  • verki = tvořit dílo → verkisto = spisovatel, tvůrce
  • kuraci = léčit → kuracisto = lékař
  • arto = umění → artisto = umělec
  • biciklobiciklisto = bicykl, jízdní kolo = cyklista, jezdec na jízdním kole
  • ŝteliŝtelisto = krás - zloděj
  • EsperantoEsperantisto = esperanto - esperantista

Podle potřeby je možné používat přesnější výrazy. Místo obecného fiŝisto (rybář) lze mluvit o fiŝkaptisto (rybář, který ryby chytá), fiŝbredisto (rybář, který ryby chová), fiŝvendisto (rybář, který ryby prodává).

Slova s IST a ISM tvoří obvykle dvojice: alkoholisto = alkoholik; alkoholismo = alkoholismus; kapitalisto = kapitalista; kapitalismo = kapitalismus. Mnoho takových dvojic vešlo do esperanta už jako hotová slova, nejsou v esperantu považována za odvozeniny, i když v původním jazyce ano: turistoturismo (turista - turismus), faŝistofaŝismo (fašista - fašismus), ekzistencialistoekzistencialismo (existencionalista - existencionalismus).

Přípona IST často označuje podporovatele odpovídajícího ISMu. V takovém případě má IST stejný význam jako ISM-AN (i když tato forma se nepoužívá): oportunisto = oportunismano (oportunista); komunisto = komunismano (komunista). Ale ne vždy IST značí podporovatele: kapitalisto není kapitalismano (kapitalista je vlastník kapitálu, ale ne každý podporovatel kapitalismu ho má).

Poznámka: Přípony AN a IST jsou si v některých případech velmi blízké a dají se použít obě dvě, jindy si tradice vybrala jednu z forem. Říkáme například Kristo, Kristano aj Kristanismo, nikdy ne Krististo a Kristismo. Byly by sice stejně logické, ale méně mezinárodní. Porovnejte s Budho, Budhisto aj Budhismo, kde tradice dává přednost druhé příponě, také kvůli mezinárodnosti. Používá se ovšem i tvar Budhano, ne však Budhanismo. (Zato se objevuje trochu jiná forma základního slova a tím pádem i její odvozeniny: Budao, Budaisto a Budaismo.)

Nikdy tedy neříkej kirurgisto, astronomisto, ekologisto apod. V mnoha případech však lze použít i příponu IST souběžně pro označení osoby, která se danou činností zabývá:

  • kirurgiokirurgiisto = chirutg
  • diplomatiodiplomatiisto = diplomat
  • gimnastikogimnastikisto = gymnasta

NJ

Pomocí přípony NJ tvoříme zdrobněliny ženských jmen. Před NJ dáváme zkrácený tvar jména – obvykle necháváme asi 1 až 5 písmen:

  • MarioManjoMarinjo - Marie → Maruška
  • KlaroKlanjo - Klára → Klárka
  • SofioSonjoSofinjo - Sofie → Sofi nebo Sofinka
  • PatrinoPanjo - matka → mami nebo maminka
  • OnklinoOnjo - teta → tetička
  • FratinoFranjo - sestra → sestřička

Když používáme příponu NJ, nahrazujem jí příponu IN, jen někdy kvůli hezčí výslovnosti necháme INJ (kuzinoKuzinjo, knabinoKnabinjo) , případně ININJ (KlaroKlarinoKlarinjo)

OBL

OBL = násobení, přibližně české KRÁT. Používá se pouze u číslovek a podobných slov, která ukazují, kolikrát násobíme.

  • duduobla = dva - dvojnásobný, dvojitý
  • duduoble = dva - dvojnásobně, dvakrát
  • duduoblo = dva - dvojnásobek
  • dekdekobla = deset - desetinásobný
  • dekdekoble = dest - desetinásobně, desetkrát
  • dekdekoblo = deset - desetinásobek
  • cent dek ducent-dek-du-obla = sto dvanáct - stodvanáctinásobný
  • cent dek ducent-dek-du-oble = sto dvanáct - sotdvanáctinásobně, stodvanáctkrát
  • cent dek ducent-dek-du-oblo = sto dvanáct - stodvanáctinásobek

OBL s koncovkou A značí, že něco se skládá z tolika částí:

  • duobla vesto = dvojitý oděv (ze dvou vrstev oděvů)
  • duobla fadeno = dvojitá nit (dvě rovnoběžně niti použité jako jako jedna silnější)

Před OBL se vždy uvádí počet. Kvůli větší srozumitelnosti je vhodné používat oddělovací znaménko tam, kde je u základí číslovky mezera: dek dudekduoblo nebo lépe dek-duoblo; dudekdudekoblo; du mil dudekdumildudekoble nebo raději du-mil-dudekoble. Stejná pravidla pro použití rozdělovacího znaménka platí pro přípony ON a OP

ON

ON = "dělení". ON je použitelné jen se slovy vyjadřujícími čísla apod. Tím, co je před ON, vždy dělíme:

  • duduono = půlka, polovina
  • duduona = poloviční
  • duduone = napůl
  • dekdekono = desetina
  • dekdekona = desetinný
  • dekdekone = na desetiny

Pro slova s příponou ON platí stejná pravidla psaní jako pro příponu OBL.

Nezaměňujme příponu ON a kořen PART používaný jako přípona. Nelze např. říci landono místo landparto (část země, region, kraj). ON nevyjadřuje část čísla, nýbrž část něčeho jiného: Triono není třetina trojky, nýbrž třetina něčeho jiného:

OP

OP = skupina s určitým množstvím členů. Tuto příponu lze použít jen u číslovek a slov s podobným významem. To, co je před OP, vyjadřuje, kolik členů je ve skupině:

  • unuunuopo = jeden - jednotlivina (věc), jednotlivec (u člověka raději unuopulo)
  • unuunuopa = jeden - jednotlivý
  • unuunuope = jeden - jednotlivě
  • duduopo = dva - dvojice
  • duduopa = dva - jsoucí ve dvojici
  • duduope = dva - ve dvojici (jednat)
  • dekdekopo = deset - desítka, skupina deseti (členů)
  • dekdekopa = deset - jsoucí ve skupině deseti
  • dekdekope = deset - v desetičlenné skupině

Pro slova s příponou OP platí stejná pravopisná pravidla jako pro příponu OBL.

Pokud používáme příponu OP jako podstatné jméno, lze tuto příponu vynechat, protože samotná koncovka O má sice více významů, ale jeden z nich je právě skupina.

  • duo = dvojice (duopo) nebo dvojka (název čísla 2)
  • trio = trojice (triopo) nebo trojka (název čísla 3)
  • deko = desetičlenná skupina (dekopo) nebo desítka (název čísla 10)

UJ

UJ = "něco, co je určené, aby něco obsahovalo". UJ má v praxi tři odlišné významy: "schránka", "rostlina" a "země". To, co stojí před UJ, vždy znamená to, co je (nebo se děje) uvnitř.

UJ může označovat speciální schránku, nádobu, krabici atd., která slouží pro ukládání něčeho, nebo ve které někdo něco dělá:

  • salo = sůl → salujo = slánka
  • cigaro = doutník → cigarujo = krabička na doutníky
  • abeloabelujo = včela - úl. Místo, ke má včelař více úlů, se nazývá abelejo (včelín).
  • mono = peníze → monujo = peněženka
  • banibanujo = koupat se - káď, vana, vířivka apod. (kde lze koupat sebe nebo někoho jiného),
  • trinki = pít → trinkujo = nádoba na pití (pro lidi / pro zvířata)

Chceme-li být přesnější, můžeme vytvořit složeninu z jiného kořene: teskatolo (krabice na čaj), tekruĉo (čajová konvice), tetaso (šálek na čaj), cigarskatolo (krabice na doutníky), cigaredpaketo (balík cigaret), konservoskatolo (krabicová konzerva).

Všimni, že kořen před příponou UJ vždy ukazuje, co se do nádoby dává, kdežto kořen před slovy SKATOL, VAZ apod. může někdy znamenat materiál, z něhož je nádoba vytvořena, obvykle o tom rozhoduje tradice: ladskatolo = plechová krabice, krabice z plechu, lignositelo = džber ze dřeva, škopek. Ale ladujo musí být nádoba na sběr plechu a lignujo nádoba na dřevo.

U jména plodu, bobule nebo květiny přípona UJ vyjadřuje rostlinu, tedy strom, keř nebo keřík, na které plod, bobule nebo květina roste.

  • pomopomujo = jablko - jabloň (= pomarbo)
  • vinberovinberujo = bobule hroznu - keř vinné révy [= vin(ber)arbusto]
  • rozorozujo = růže - šípkový keř (= rozplanto)

Lze také říci pomarbo, vinberarbusto apod.

UJ za názvem obyvatele vždy znamená "země toho obyvatele":

  • Franco = Francouz → Francujo = Francie
  • Ĉino = Číňan → Ĉinujo = Čína
  • Somalo = Somálec → Somalujo = Somálsko

V jiných případech může přípona UJ označovat zemi nebo region:

  • patropatrujo = otec - otčina, vlast (= patrolando, hejmlando, origina lando)
  • EsperantoEsperantujo = esperanto - esperantský svět (pomyslný svět esperantského hnutí, esperantisté a jejich organizace, kluby, kongresy, setkání, časopisy, knihy apod.)

U jmen zemí se vedle UJ používá jako přípona také kořen LAND a neoficiální přípona I (Francujo, Franclando, Francio). Mnoho zemí má však vlastní neodvozený název, např. Usono (USA), Birmo (Barma), Liĥtenŝtejno (Lichtenštejnsko), Islando (Island, v esperantu to není složenina s kořenem LAND!, nýbrž kořen ISLAND) apod. V těchto případech se název obyvatele tvoří příponou AN: Usonano (Američan), Birmano (Barman) (také Islandano - Islanďan).

Přípona UJ se používá i jako samostatný kořen: ujo = nádoba, krabice; enujigi = vložit do nádoby. V těchto případech UJ nikdy neznamená strom ani zemi.

UL

UL = "člověk s nějakou charakterizací". To, co je před UL, vždycky znamená to, co člověka charakterizuje.

  • juna = mladý → junulo = mladík
  • dika = tlustý → dikulo = tlouštík
  • fremdafremdulo = cizí - cizinec (z cizí země, z cizího kraje, z cizího města)
  • sanktasanktulo = svatý - světec
  • blankablankulo = bílý - běloch
  • timitimulo = bát se - bázlivec
  • ĝiboĝibulo = hrb - hrbáč
  • miliono = milión → milionulo = milionář
  • sen kuraĝosenkuraĝulo = bez odvahy - zbabělec
  • antaŭantaŭulo = před - předek, předchůdce
  • aliaaliulo = jiný - někdo jiný, jiná osoba

Přípona UL se používá i u některých zvířecích druhů:

  • mamomamuloj = prs - savci (doslova prsatci, podle latinského "mammalia")
  • brankobrankuloj = žábro - žabernatci

Občas se UL používá i pro neživé věci:

  • nubojn skrapasnubskrapulo = mraky drápe - mrakodrap (velice vysoký dům)
  • tri mastojtrimastulo = tři stěžně - trojstěžník (loď s třemi stěžni)

Nepoužívejme příponu UL u slov, která označují osobu už samy o sobě, například slovesná příčestí s koncovkou O, která vždy označují osobu: ne parolantulo, kurintulo, konatulo, nýbrž prostě parolanto (hovořící), kurinto (běžec), konato (známý). Pokud se přesto přípona UL přidá, vzniká slovo se zvláštním významem: Virulo není viro (muž), nýbrž osoba (třeba i žena) charakterizována mužností" = vireculo. Konatulo je obecně známá osoba (charakterizovaná známostí), tedy famulo (slavná osoba), zatímco konato je osoba, kterou soukromě známe.

UL se používá i jako obyčejný kořen: ulo = chlap, chlápek (trochu méně uctivé označení)

UM

Přípona UM nemá přesně definovaný význam. Tvoří se jí slova, která mají nějaký vztah k tomu, co stojí před ní. Slova s příponou UM se obvykle musíme učit jako samostatná slovíčka. Avšak existují skupiny těchto slov s podobným významem.

Mnohá slova s příponou UM znamenají "jednat určitým způsobem s tím, co stojí před":

  • folio (list) → foliumi (listovat)
  • palpebro (oční víčko) → palpebrumi (mrkat)
  • brako (paže) → brakumi (obejmout, objímat)

Některá slovesa s UM znamenají "opatřit tím, co stojí před":

  • aero (vzduch) → aerumi (větrat, vyvětrat)
  • sukero (cukr) → sukerumi (cukrovat, pocukrovat)

Jiná skupina sloves s příponou UM vyjadřuje způsob popravy, zabíjení:

  • kruco (kříž) → krucumi (ukřižovat)
  • pendi (viset) → pendumi (oběsit)

Některá slova s příponou UM vyjadřují část oděvu nebo doplňku. Před UM je příslušná část těla:

  • kolo (krk) → kolumo (límec)
  • nazo (nos) → nazumo skřipec, cvikr (druh brýlí svírající nos)

Přípona UM se používá i v matematice pro vyjádření číselných soustav. UM dáváme za číslo, které určuje, kolik číslic daná soustava má:

  • du (dvě) → duuma nombrosistemo (dvojková soustava, binární soustava)
  • dek (deset) → dekuma nombrosistemo (desítková soustava)

Několik dalších slov s příponou UM:

  • malvarma (studený, chaldný) → malvarmumi = (nastydnout, nachladit se)
  • plena (plný) → plenumi (splnit (úkol), vyhovět (prosbě))
  • gusti (chutnat, mít chuť) → gustumi (ochutnat)
  • loto (los) → lotumi (losovat, vylosovat)
  • komuna (společný) → komunumo (společenství)
  • dekstra (pravý) → dekstruma (pravotočivý)
  • proksima (blízký) → proksimume (přibližně)
  • umo = tentononc (věc, na kterou si momentálně nevzpomínáme, věc podivná nebo nepopsatelná)

Při vytváření nového slova příponou UM musíme být opatrní, protože ostatní jim nemusí rozumět, zvlášť pokud se nepodobá už používaným významům. Často se ale stává, že někdo použije takovou odvozeninu pro danou chvíli, její význam vyplývá ze situace a kontextu, ale vzápětí výraz zaniká a už ho nikdo nepoužije.

Zpět na začátek